Husitská vozová hradba, zákopový labyrint, klenotnice historických zbraní i maketa pohraničního opevnění. Armádní muzeum Žižkov v Praze není jen přehlídkou uniforem a techniky. Na více než 5 000 metrech čtverečních provádí návštěvníky vojenskými dějinami českého území od pravěku až po současné mise Armády České republiky.
Muzeum s příběhem samotné budovy
Areál na úpatí Vítkova vznikal na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu spojeného s architektem Janem Zázvorkou. Muzejní část Památníku osvobození byla slavnostně otevřena v červenci 1932 za účasti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, při příležitosti 15. výročí bitvy u Zborova.
Osudy budovy výrazně poznamenaly dějiny 20. století. Za nacistické okupace areál zabralo gestapo a sbírky byly přestěhovány do Schwarzenberského paláce. Po válce se muzeum zaměřovalo na první a druhý odboj, po únoru 1948 však bylo uzavřeno a jeho poslání se proměnilo. Pro veřejnost se znovu otevřelo v roce 1954 jako Muzeum československé armády.
Novou kapitolu přinesla generální rekonstrukce v letech 2018 až 2022. Po jejím dokončení se muzeum otevřelo 28. října 2022 a výstavní prostor se přibližně ztrojnásobil. Dnes expozice ve čtyřech podlažích představují více než 7 000 exponátů v téměř 300 vitrínách.
Od nejstarších nálezů k první světové válce
Prohlídka je rozdělena do sedmi tematických částí. Nejstarší období připomínají předměty staré přibližně 30 000 let, římský jezdecký meč spatha nebo scéna před bitvou u Kresčaku. Výrazným prvkem je husitská vozová hradba s originálem komorového děla. Nechybí ani trojhlavňová puška ze severní Itálie z doby kolem roku 1500.
Část věnovaná období 1740 až 1914 vrcholí takzvanou klenotnicí. Ve dvoupatrovém prostoru je soustředěno zhruba 250 historických palných zbraní – loveckých, civilních i osobních zbraní některých evropských panovníků. Expozice tak ukazuje nejen vývoj vojenské techniky, ale také řemeslnou a uměleckou stránku zbraní.
První světová válka má jako ústřední motiv vlak. Ten připomíná odjezdy vojáků na frontu, návraty do zázemí i anabázi československých legií v Rusku. K vidění je námořní torpédo, děla, letecký motor a také replika francouzského tanku Schneider CA-1 v měřítku 1:1.
Zákopy, opevnění a příběhy odboje
Jednou z nejpůsobivějších částí je průchozí zákopový labyrint inspirovaný západní frontou a působením československých legionářů v roce 1918. Návštěvník prochází úseky určenými pro vojáky, velitelství, zdravotníky i spojaře. Periskop umožňuje nahlédnout do prostoru mezi liniemi, do takzvané země nikoho.
Meziválečné Československo připomínají ukázky zbrojní výroby, osobní předměty Edvarda Beneše a generálů Aloise Eliáše, Stanislava Čečka či Rudolfa Medka. Pozornost poutá kolekce Řádu Bílého lva a maketa části těžkého pohraničního opevnění s kanónem.
Období let 1938 až 1948 zahrnuje domácí odboj, československé vojáky na různých frontách druhé světové války i události spojené s atentátem na Reinharda Heydricha. Expozice připomíná boje v kostele svatého Cyrila a Metoděje i oběti holocaustu. Mezi předměty s výrazným osobním příběhem patří bomba Jana Kubiše nebo pistole Otakara Jaroše.
Od roku 1948 k zahraničním misím
Poslední část sleduje komunistickou státní hranici, Československou lidovou armádu, rok 1968, období normalizace i vznik profesionální armády po roce 1989. Významný prostor dostává dvacetileté působení českých vojáků v Afghánistánu v letech 2001 až 2022.
Výklad doplňují audiovizuální prvky, interaktivní panely a QR kódy s rozšířenými informacemi. Díky tomu si mohou návštěvníci zvolit, zda projdou hlavní příběh, nebo se podrobněji zastaví u konkrétních exponátů, například praporu České družiny, šašky Milana Rastislava Štefánika, střešní tašky z Hirošimy či přilby Jiřího Schamse.
V roce 2026 mohou stálou expozici doplnit také dočasné výstavy. Výstava Barvy války představuje tvorbu českých umělců, kteří poznali zákopy první světové války, a podle aktuálního programu má být otevřena do 27. září 2026. Panelová výstava Ztracené mládí v armádní evidenci přibližuje osudy mladých mužů prostřednictvím vojenských dokumentů, od odvodů až po zranění a úmrtí.
Praktické informace k návštěvě
Armádní muzeum sídlí na adrese U Památníku 2 v Praze 3 – Žižkově. Běžně bývá otevřeno od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou, přičemž poslední návštěvníci vstupují půl hodiny před zavírací dobou. Vstup je zdarma a expozice jsou bezbariérové. Aktuální provozní informace je však vhodné před cestou ověřit, zejména v době svátků nebo mimořádných akcí.
Z metra Florenc se k muzeu dostanete autobusy 133, 175 a 207 do zastávky U Památníku, autobus 175 jede také ze stanice Flora. Batohy, kočárky a větší předměty je třeba odložit v šatně. Po návštěvě může přijít vhod Café Kupka v nejvyšším patře jedné z budov. Z terasy nabízí výhled na historické centrum Prahy a Pražský hrad a připomíná malíře Františka Kupku, který za první světové války sloužil ve francouzských legiích.