Na Barrandově se filmové ateliéry, vily a výletní terasy neocitly vedle sebe náhodou. Staré jádro čtvrti vznikalo jako promyšlený prvorepublikový projekt, který měl spojit bydlení s občanským zázemím, zábavou i filmem. Komentovaná vycházka nabídne příležitost číst tuto krajinu jako celek – od vilové zástavby až k místu, kde se nad Vltavou rozkládaly Barrandovské terasy.
Zahradní město na kopci
Za vznikem zahradní čtvrti stál stavební inženýr Václav M. Havel, urbanistický návrh připravil architekt Max Urban. Nešlo tedy jen o postupné stavění jednotlivých domů: Barrandov měl mít vlastní řád a podobu, která spojí reprezentativní bydlení s místy pro společenský život a volný čas.
Vilová čtvrť dodnes vypráví o ambicích první republiky. Architektura tu není pouze přehlídkou samostatných staveb, ale součástí širší představy o moderním městě. Při procházce lze sledovat, jak se proměňuje charakter zástavby a jak se v návrhu místa potkává soukromé bydlení s veřejnými funkcemi. Jednotlivé vily přitom dávají nahlédnout do dobového ideálu reprezentativního domova.
Starý Barrandov je třeba odlišovat od širšího území, které zahrnuje také novější sídliště. Historické jádro tvoří právě vilová čtvrť, filmové ateliéry a Barrandovské terasy – trojice, která pomáhá pochopit původní záměr tohoto místa.
Urbanův rukopis od vil k ateliérům
Max Urban se podílel nejen na urbanistickém návrhu čtvrti, ale také na projektu filmových studií a Barrandovských teras. Ateliéry založil Miloš Havel. Jejich základní kámen byl položen 23. listopadu 1931 a první natáčecí den se uskutečnil 25. ledna 1933. Film se tak stal jednou z hlavních součástí identity místa, nikoli jen jeho pozdější přidanou vrstvou.
Vycházka přiblíží i souvislost mezi čtvrtí a filmovou výrobou. Je však dobré počítat s tím, že ateliéry jsou provozovaným areálem; účast na procházce sama o sobě neznamená vstup do jejich neveřejných prostor. Zajímavost Barrandova spočívá také v tom, že jeho filmová pověst vyrůstá z konkrétního urbanistického a architektonického projektu.
Terasy jako výletní cíl
Výletní areál Barrandovských teras vznikl z iniciativy Václava M. Havla v letech 1929 až 1930 podle projektu Maxe Urbana. Jeho podoba využívá polohu na skalním masivu. Terasy, rampová schodiště, zaoblená nároží a pásová okna vytvářejí architekturu, která pracuje s členitým terénem i výhledy do okolí.
Terasy tak připomínají, že Barrandov měl být také místem trávení volného času. V rámci vycházky tvoří její závěr a doplňují pohled na vilovou čtvrť i filmové ateliéry o další část původního plánu. Samotný název Barrandov odkazuje k francouzskému geologovi Joachimu Barrandovi, spojovanému s výzkumem zkamenělin v této oblasti.
Praktické informace k vycházce
Podle aktuálně uváděných informací se komentovaná vycházka koná v neděli 13. prosince 2026 od 10 do 12 hodin. Sraz je u autobusové zastávky Filmové ateliéry Barrandov na Kříženeckého náměstí, cílem mají být Barrandovské terasy. Pořádají ji Prázdné domy a provázet mají Klára Zemanová a Petr Zeman.
Uvedené vstupné činí 250 korun, děti do 15 let mají jít zdarma. Kočárky jsou vítány, pořadatelé však upozorňují na náročnější terén; psi mohou na vodítku. Výtěžek má podpořit opravy drobných památek ve správě spolku a jeho další činnost. Termín, cenu i podmínky je vhodné před cestou ověřit u pořadatele nebo na prodejní stránce akce. Pořadatel si vyhrazuje možnost vycházku při nízkém zájmu zrušit, nejpozději 48 hodin před jejím konáním.