Baťův kanál má od 1. května 2026 nový jižní cíl. Po uvedení plavební komory Rohatec–Sudoměřice do plného provozu se vodní cesta souvisle prodloužila až do Hodonína. Celá trasa z Otrokovic tak měří přibližně 60 kilometrů a nabízí mnohem víc než samotnou plavbu: propojuje technické památky, lužní krajinu, vinařská města, cyklotrasy i říční úseky Moravy.
Komora překonává 2,7 metru
Nové zdymadlo je čtrnáctou plavební komorou na Baťově kanálu. Překonává spád 2,7 metru mezi jezem Sudoměřice a hladinou řeky Moravy a umožňuje lodím pokračovat dál směrem k Rohatci a Hodonínu. Právě tady se ukazuje, že Baťův kanál není jednolitý průplav. Uměle vybudované kanálové úseky se střídají s řekou Moravou a dalšími vodními toky.
Stavba si vyžádala také úpravu přibližně 800 metrů dlouhého úseku Radějovky. Říčka zde tvoří česko-slovenskou hranici a po prohloubení a rozšíření se napojuje na Moravu u Rohatce. Součástí projektu byla obnova Sudoměřického jezu, dva hospodářské mosty a opatření, která mají podpořit zdejší přírodu. Vznikl biokoridor s drobným vodním tokem a tůněmi, tedy prvky typickými pro lužní krajinu.
Hodonín už není jen konečná
Pro Hodonín znamená nové napojení změnu jeho role na vodní cestě. Město už není pouze samostatným místem, kam lze po Moravě doplout, ale součástí delší souvislé trasy z Otrokovic. Plavbu je možné naplánovat jako vícedenní cestu přes Petrov, Strážnici, Veselí nad Moravou, Skalici a další místa na trase.
Rozšířené přístaviště U jezu získalo pevné molo dlouhé 47 metrů a čtyři plovoucí výložníky pro až osm malých lodí. Kapacita veřejného přístaviště se tím podle dostupných údajů zdvojnásobila. Provozovatelem je Povodí Moravy a přístaviště je vedeno na kilometru 101,530 vodní cesty. Nabízí také stání pro návštěvní plavidla, přičemž aktuální podmínky je vhodné ověřit před cestou.
Na vodu lze vyrazit i bez vlastního člunu
Hodonínské přístaviště je praktickým výchozím bodem pro různé typy výletů. Fungují zde vyhlídkové plavby i půjčovna motorových člunů, veslic, kánoí a paddleboardů. K dispozici je také občerstvení ve srubové restauraci. Výletní loď Konstancie pojme nejvýše 60 cestujících a podle aktuální nabídky vyráží například k Perunské lůce, do Rohatce nebo k ústí Baťova kanálu. Konkrétní trasy a jízdní řády se mohou v sezoně měnit.
Pro návštěvníka bez zkušeností je zajímavá především možnost spojit kratší plavbu s výletem na kole. Podél nově zpřístupněného úseku vedou cyklotrasy a pokračovat lze k místu, kde se upravená Radějovka vlévá do Moravy. Nové mosty navíc zpřístupňují krajinu mezi českou a slovenskou stranou. Okolí tak není pouze cílem pro lodě, ale i pro cyklisty a pěší.
Technická památka uprostřed živé krajiny
Vodní cesta vznikala v letech 1934 až 1938. Původně měřila 51,8 kilometru a sloužila především k přepravě lignitu z Ratíškovic do Otrokovic i k melioraci okolní krajiny. Už v roce 1939 se na ní objevila výletní loď Mojena. Nákladní provoz skončil na začátku 60. let a k rekreační plavbě se kanál vrátil v 90. letech, podle Ministerstva dopravy v roce 1995.
Jedním z nejzajímavějších technických míst širší trasy je mimoúrovňové křížení u Vnorov. Kanál zde vede nad řekou Moravou a pod jeho dnem se nachází potrubí, které udržuje hladinu v kanálu. V kombinaci s plavebními komorami, jezy a historickými přístavišti připomíná, že dnešní turistická atrakce je zároveň pozoruhodným vodohospodářským dílem.
Co si pohlídat před vyplutím
Nejlepší způsob, jak si cestu naplánovat, je kombinovat vodu s poznáváním okolí. Z Hodonína lze pokračovat k lužním lesům, Vátým pískům, Mikulčicím nebo místním muzeím a zoologické zahradě. Vodáci mohou využít také říční úsek Vnorovy–Rohatec, známý jako Meandry Moravy. Část trasy prochází přírodní památkou Osypané břehy, kde je nutné respektovat případná sezonní a přírodní omezení.
Před cestou je důležité ověřit aktuální stav vody, průtoky a provozní režim komor. Říční úsek Uherský Ostroh–Hodonín může být závislý na průtoku, zatímco kanálové úseky jsou podle provozních informací trvale splavné. Veřejnost navíc nemusí být komorami prováděna každý den. Na kanálu platí nejvyšší rychlost 8 km/h a u půjčených motorových člunů je třeba řídit se podmínkami konkrétního provozovatele.
Baťův kanál se tak po otevření jižní komory stává ještě výraznější páteří pro objevování Slovácka a Pomoraví. Hodonín na jeho konci není jen místem pro krátkou projížďku, ale branou k cestě, při níž se technické dědictví přirozeně potkává s řekou, lužní krajinou a výlety po souši.