Lesopark nad hradem Bítov vznikal jako promyšlená krajina pro procházky, výhledy i odpočinek. Hrabata Daunové, kteří panství vlastnili v letech 1755 až 1904, doplnili okolí hradu sítí cest a zastavení. Z některých míst se otevíral pohled na hrad nebo na soutok Želetavky a Dyje; jinde stály altány, kaplička či studánka. Výsledkem je místo, kde se historie neukazuje jen v hradních zdech, ale také v krajině kolem nich.
Stezky, výhledy a někdejší Jezírko lásky
Lesopark měl hvězdicové uspořádání a jeho cesty vedly mimo jiné k hospodářskému dvoru Vranč. Na Jezírku lásky býval altán postavený přímo uprostřed vody a panstvo sem mířilo na vycházky. Odtud pokračovala lovecká stezka, která navázala na starou kupeckou cestu směrem k Jihlavě a Praze. V okolí se vysazovaly také cizokrajné dřeviny, takže zdejší procházka měla vedle praktického využití i ráz romantického výletu.
K lesoparku patří i příběhy míst, která už dnes nenajdeme. Klasicistní altán Rotunda vznikl roku 1830 a nabízel výhledy na Bítov i hrad Cornštejn. Konaly se u něj dožínky a občerstvení sem putovalo z hradního pivovaru i ze Skalice u Znojma. Další zaniklou stavbou byl kamenný lovecký altán Heinrichsruhe v lokalitě Obora. Jejich někdejší přítomnost připomíná, že lesopark nebyl jen soustavou stezek, ale také dějištěm společenského života šlechty.
Most, studánka a červená kaplička
Mezi dochované drobné stavby patří Slaměný most. Má románské pilíře a lomený oblouk, který byl doplněn při přestavbě za Daunů. S jeho jménem se pojí vyprávění, že měl slaměnou střechu, kterou bylo možné v době války zapálit. Hrad tuto verzi uvádí jako tradovanou, nikoli jako bezpečně doložený původ názvu. Most, který je v majetku Lesů ČR, prošel opravou v roce 2010.
Nedaleko hradu se nachází studánka Burgquelle s Lurdskou Madonou. Na cestě směrem k novému Bítovu stojí v někdejší hradní oboře také Červená kaplička z roku 1885. Novogotická stavba z režných pálených cihel ukrývá reliéf Korunování Panny Marie. A na nejvyšším místě lesoparku je Mohyla předků, připomínka přemístění ostatků dřívějších majitelů hradu při rozšiřování hrobky pod hradní kaplí za Daunů.
Dvě zahrady s odlišnou minulostí
K hradnímu areálu náleží dvě zahrady, z nichž každá vypráví jinou část jeho historie. Velká zahrada Burggarden leží v dolní části hradu, na místě původního dřevěného sídla. Když se hradní jádro ve 14. století přesunulo, sloužila tato plocha jako hospodářské zázemí. Později se proměnila v odpočinkovou zahradu. Baron Jiří Haas zde v letech 1914 až 1945 zřizoval voliéry a výběhy. Hradní zoo má složitější historii: po obnovení v letech 1998 až 2010 byl její provoz v areálu ukončen a zvířata se přesunula k parkovišti. Současnou podobu nabídky je proto vhodné ověřit před návštěvou.
Parkánová zahrada leží za palácem v horní části hradu. Za Daunů byla upravena v romantickém duchu a z někdejších cenných dřevin se dochovaly například tisy a jinany dvoulaločné. Přístup do zahrad se může řídit provozními podmínkami hradu, takže se vyplatí před cestou ověřit, které části areálu jsou právě otevřené.
Výlet mezi památkou a přírodou
Procházka lesoparkem propojuje hradní historii s přírodním okolím Bítova. V sousedství se rozkládá přírodní rezervace Doutná skála, lesnaté území se strmými svahy nad Želetavkou. Její porosty jsou významné také výskytem brouků, dalšího hmyzu a ptactva. Pokud se vydáte po okolních cestách, stojí za to vnímat nejen jednotlivé stavby, ale i jejich polohu v krajině: vyhlídky, svahy a cesty jsou součástí někdejší kompozice. Hradní okruhy i přístup do zahrad se mění podle sezony; lesní stezky přitom nemusí mít stejný návštěvní režim jako samotný hrad.