Jak snadno může společnost uvěřit samozvanému zachránci? Právě tuto otázku otevírá inscenace Satan v Goraji, kterou Divadlo Husa na provázku uvede v pátek 16. října 2026. Adaptace románu Isaaca Bashevise Singera míří do období, kdy se po násilí a krizích rozšířilo očekávání příchodu mesiáše. Zároveň ale hledí i k dnešku, k době nejistoty, manipulací a touhy po rychlých odpovědích.
Příběh z roku 1666 se vrací na scénu
Polsko-židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Isaac Bashevis Singer napsal román Satan v Goraji jako jedno ze svých raných děl. Poprvé vyšel v roce 1933, anglického překladu se dočkal v roce 1955. Jeho dějištěm je židovská východní Evropa po kozáckých pogromech a časově se příběh obrací k roku 1666.
Tehdy část společnosti podlehla mesiášskému očekávání spojenému se Sabbataj em Cvim. Historická zkušenost se v inscenaci mění v obraz společenství, které po sérii otřesů hledá úlevu a směr. Prostor dostávají pověry, strach i víra v člověka, jenž nabízí zdánlivě jednoduché vysvětlení složitých problémů.
Historická látka s nápadně současným tónem
Režisér a autor dramatizace Janusz Klimsza nepracuje s románem pouze jako s výpravou do minulosti. Spolu s dramaturgyní Veronikou Onheiserovou zdůrazňuje podobnost mezi tehdejšími falešnými proroky a dnešními guruy či populistickými hlasateli rychlé a pohodlné změny. Inscenace tak sleduje, co se s lidmi děje, když se obavy hromadí a nabídka snadného řešení působí přesvědčivěji než složité hledání skutečné cesty.
Výraznou součástí představení jsou hororové a mystické prvky. Nejde tedy jen o historické drama, ale o scénický tvar, který pracuje s atmosférou ohrožení a s hranicí mezi vírou, manipulací a kolektivním poblouzněním. Téma může oslovit návštěvníky, kteří v divadle hledají nejen příběh, ale také podnět k přemýšlení o současném veřejném prostoru.
Prorok, Rechele a živý saxofon
Postavu falešného proroka a samozvaného mesiáše Gedalju ztvárňuje Milan Holenda. Rechele hraje Zdislava Pechová. Na jevišti se objevuje také jazzový improvizátor Pavel Zlámal, který doprovází dění saxofonem. Hudba tak není pouze kulisou, ale stává se jedním z prostředků, jimiž inscenace buduje napětí a neklid.
Početný soubor dále tvoří Matouš Benda, Růžena Dvořáková, Vladimír Hauser, Dušan Hřebíček, Jan Kolařík, Prokop Košař mladší, Goran Maiello, Tereza Maxmilián Marečková, Markéta Matulová a Tereza Volánková. Na scéně se objevuje také skupina představitelů démonů. O vizuální podobu se starají scénograf Michal Syrový a kostýmní výtvarnice Marcela Lysáčková.
Provázek jako přirozené místo pro neklidné téma
Představení se koná v provázek.sále Divadla Husa na provázku, které sídlí v areálu na brněnském Zelném trhu. Centrum experimentálního divadla zde využívá barokní Dům pánů z Fanalu propojený s moderní Novou scénou a venkovní Alžbětinskou scénou. Samotné prostředí výrazné brněnské experimentální scény dobře doplňuje inscenaci, která kombinuje historickou látku, živou hudbu, mystiku a společenský komentář.
Česká premiéra se uskutečnila 30. ledna 2026 a podle dostupných informací byly premiéra i první repríza vyprodané. Říjnové uvedení začíná v 19 hodin a trvá 140 minut včetně přestávky. Vstupné se podle prodejních údajů pohybuje v různých cenových hladinách, aktuální dostupnost je proto vhodné ověřit před návštěvou přímo u divadla.
Satan v Goraji je naplánován na pátek 16. října 2026 v provázek.sále na adrese Zelný trh 294/9 v Brně. Oficiální stránka inscenace uvádí také obsahová upozornění označená čísly 1 a 3, jejich význam však na stejné stránce nerozvádí. Citlivější návštěvníci si proto mohou podrobnosti předem ověřit u pořadatele.