Janatův mlýn v Buřanech není jen roubeným domem s pozoruhodnou minulostí. Dochoval se tu téměř celý technický a hospodářský svět mlýna: náhon, mlecí zařízení, pekárna, krámek i zázemí, bez něhož se venkovský provoz neobešel. Právě propojení těchto částí dělá z areálu výjimečné místo k poznávání krkonošského mlynářství.
Od roubeného mlýna k většímu provozu
Buřany jsou osadou Jablonce nad Jizerou v Libereckém kraji. Mlýn tu podle údajů potomků mlynářského rodu vznikl roku 1767. Na záklopovém prkně jsou uvedeni tesařský mistr Jan Bouzek ze Tříče a objednavatel Karel Vondrák, rovněž ze Tříče. Nápis připomíná také požáry, které místo zasáhly v letech 1806 a 1820.
Rodina Janatova mlýn koupila v roce 1841 a její jméno se s ním spojilo natrvalo. Zásadní proměnu přinesl rok 1881: mlýnice byla zvýšena o dvě podlaží a vybavena mlecím zařízením s válcovými stolicemi. Další rozšíření skladů a technologií v roce 1913 vtisklo areálu podobu, kterou si v hlavních rysech uchoval dodnes. Provoz skončil až úředním výnosem z 13. srpna 1951.
Voda poháněla stroje i elektřinu
Dobře zachovaný mlýn pomáhá pochopit, jak se měnila jeho technologie. Původní vodní kolo z roku 1903 nahradila na počátku roku 1920 Francisova turbína od firmy Česká Kolben & Daněk. Měla výkon 10 koní a podle Národního památkového ústavu je stále funkční; elektřinou zásobuje samotný objekt.
Uvnitř se zachovalo kompletní technické vybavení, včetně francouzských kamenů a válcových stolic. U kamenů se předpokládá, že mohou pocházet z původního mlýna, jejich stáří však není jisté. K vidění je také inventář mlynářského řemesla, dobové vybavení domácnosti a historická elektrická instalace s původními Křižíkovými žárovkami. Návštěvník tak nesleduje jen jednotlivé stroje, ale návaznost celého provozu, který využíval sílu vody a postupně se přizpůsoboval novým způsobům mletí.
Pekárna, obchod i hospodářské zázemí
Janatův mlýn sloužil také jako pekárna a obchod. Dochoval se vybavený krámek s koloniálem i zařízení na výrobu pečiva, mezi nimi velká pec a hnětací stroj. Mlýn tak připomíná místo, kde se zpracování obilí propojovalo s každodenním životem místních lidí — od mletí mouky až po její využití při pečení a prodej dalšího zboží.
Areál netvoří jediná budova. Patří k němu také chlévy, stodola, kolna, mléčnice, pazderna, včelín a náhon. Společně ukazují, jak rozsáhlé zázemí potřeboval hospodářský provoz v horské osadě. V roce 2014 byl celý celek prohlášen národní kulturní památkou.
Prohlídku je potřeba domluvit
Současný vlastník koupil objekt v roce 2006 a zahájil jeho obnovu. Mlýn není běžně přístupný podle pravidelné otevírací doby, návštěvu je proto třeba předem domluvit přímo s majitelem. Turistické informace uvádějí telefon +420 603 260 319; před cestou si ověřte, zda je prohlídka v daném termínu možná.
Příležitostně se mlýn otevírá při veřejných akcích, například v souvislosti s Františkovským dřevosocháním. Aktuální termíny je vhodné ověřit předem, protože jednotlivé akce ani mimořádné zpřístupnění nezaručují stálou návštěvní dobu. Adresa areálu je Buřany 37, Jablonec nad Jizerou.