Ježek jako tvůrce, ne jen postava z dějin
V pátek 13. listopadu 2026 od 19 hodin se ve Werichově vile uskuteční inscenace Tmavomodrý Ježek… Chvíli, ještě malou chvíli… souboru ProART Company. Tragikomická revue s tanci se věnuje životu a dílu Jaroslava Ježka, její ambicí však není převyprávět skladatelův životopis od narození až po smrt.
Tvůrci se soustředí především na Ježkovu fantazii, způsob uvažování a tvůrčí energii. Hudbu, divadelní text, pohyb a choreografii skládají do současné scénické mozaiky. Textová část vychází z korespondence, vzpomínek Ježkových přátel a faktografických materiálů, doplňuje ji nový dramatický text i autorská hudba.
Autorem, režisérem a choreografem je Martin Dvořák, který v inscenaci také vystupuje. Spolu s ním se na scéně objeví Ondřej Kolín a Daniela Hanelová. Hudební složka pracuje s Ježkovou tvorbou a navazuje také na hudební materiál spojený se jmény Igor Paleta, Sonority a Jiří Pazour.
Od Osvobozeného divadla k americkému exilu
Jaroslav Ježek se narodil 25. září 1906 na pražském Žižkově. Přestože od dětství čelil zrakovému a sluchovému postižení, vystudoval klavír a skladbu na Pražské konzervatoři. Jeho tvorba se pohybovala mezi klasickou hudbou, jazzem, filmem, divadlem a populární písní.
Od roku 1927 úzce spolupracoval s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. Pro jejich hry a revue vytvořil řadu melodií, které se staly významnou součástí odkazu Osvobozeného divadla. Inscenace připomíná také méně bezstarostnou stránku tohoto příběhu: politický zlom po roce 1938, uzavření divadla a nucený odchod trojice do Spojených států.
Ježek, Werich a Voskovec emigrovali v roce 1939. Pro skladatele znamenal New York pokračování v hudební práci, ale také náročné hledání místa v novém prostředí. Ježek zemřel 1. ledna 1942. Právě motiv války, exilu a obtížného začleňování dodává revue širší rozměr a posouvá ji od portrétu umělce k příběhu generace zasažené dějinami.
Proč právě Werichova vila
Pražská premiéra inscenace se podle výroční zprávy Městských divadel pražských uskutečnila 16. prosince 2024 právě ve Werichově vile. Místo pro uvedení není náhodné. Historický dům na Kampě je spojen s Janem Werichem, Jiřím Voskovcem i Osvobozeným divadlem a jeho dnešní expozice připomíná také Jaroslava Ježka.
Stavba má více než čtyřsetpadesátiletou historii. První zmínka o dnešní vile pochází z roku 1580, později zde fungovala koželužna. Na konci 18. století nechal Bedřich Nostitz objekt přestavět do klasicistní podoby podle návrhu Ignáce Palliardiho. Po úpravě se do domu nastěhoval Josef Dobrovský, vychovatel rodiny Nosticů.
Ve 20. století byl dům rozdělen na byty a sloužil obecnímu bydlení. Povodeň v roce 2002 poškodila vilu až do výše prvního patra, po obnově se však znovu otevřela kulturnímu životu. Od roku 2015 má objekt v pronájmu Museum Kampa.
Výstava, Holan i výhled na Čertovku
Návštěvu představení lze spojit s prohlídkou stálé expozice věnované Werichovi, Voskovcovi a Osvobozenému divadlu. Přibližuje také Werichovu poválečnou filmovou tvorbu, jeho práci pro děti a podobu dvou místností někdejšího bytu. Ve sklepě se návštěvníci dozvědí více o historii Kampy a fenoménu Golema, zatímco mezipatro nabízí Holanerium věnované básníkovi Vladimíru Holanovi, který ve vile žil.
Samotné představení se koná v podkrovním Sále Vladimíra Holana, případně podle aktuálních podmínek v zahradě u Čertovky. Při nepříznivém počasí se program přesouvá do podkroví, proto je před návštěvou vhodné ověřit pokyny pořadatele. Werichova vila navíc během roku hostí koncerty, autorská čtení, přednášky i další divadelní program.
Vstupenky na listopadový termín se podle programu prodávají přes GoOut a pokladnu vily. Uváděné ceny se pohybují od 350 korun pro studenty a seniory přes 450 korun za základní vstupné až po mecenášskou vstupenku za 550 korun. Inscenace je v programu také 30. září 2026; dostupnost míst a případné změny termínů je dobré předem ověřit.