Za šest dnů vznikl objekt, na který padlo 1 222 kubíků betonu. Pěchotní srub K-S 25 Na sedle je mohutnou ukázkou československého těžkého opevnění z doby před druhou světovou válkou. Dnes je hlavním objektem Muzea Vysoký kámen a nabízí možnost nahlédnout do stavby, která měla být součástí obranné linie na severovýchodě Čech.
Stavba pro osádku 27 mužů
Srub je oboustranný dvoukřídlý objekt druhého stupně odolnosti. Betonáž proběhla od 7. do 12. července 1937. Projekt počítal s osádkou 27 mužů a se čtyřmi těžkými kulomety umístěnými pod betonem, které měly doplňovat lehké kulomety. Plánovány byly také dva pancéřové zvony.
To, co návštěvník vidí dnes, je však třeba odlišovat od původního projektu. Oba pancéřové zvony byly ze srubu vytrženy a plánovaná výzbroj není současným vybavením objektu. Právě rozdíl mezi technicky promyšlenou stavbou a jejími dnešními pozůstatky patří k tomu, co dělá prohlídku zajímavou: pevnost tu není jen kulisou, ale svědectvím o několika odlišných etapách dějin.
Od obranné linie ke zkušebnímu objektu
Po okupaci využívali Němci srub ke zkouškám opevnění a k jeho postřelování. Stopy tohoto období se tak přidaly k příběhu stavby, která původně vznikala pro obranu Československa. Další škody souvisejí s činností podniku Kovošrot a s pozdějším chátráním; interiér byl devastován také v 70. až 90. letech 20. století.
Obnova začala v roce 2005. Některé původní součásti vybavení se mezitím dostaly do tvrze Bouda, odkud byly v letech 2010 až 2012 po restaurování vráceny zpět. Současná podoba interiéru je proto výsledkem postupné práce, nikoli nedotčeným stavem z předválečných let. Návštěvník tu může sledovat jak původní řešení, tak snahu vrátit jednotlivým částem jejich místo.
Muzeum jako průřez opevněním
K-S 25 není v Muzeu Vysoký kámen osamoceným exponátem. Součástí prezentace jsou také tři blízké objekty lehkého opevnění, známé jako řopíky č. 59, 60 a 260. Každý je upraven do jiné historické podoby: připomíná německou reaktivaci, stav po dokončení nebo poválečné znovuuvádění opevnění do provozu.
Díky tomu lze v okolí jednoho místa poznat různé typy pevnostních objektů i proměny jejich využití. Těžký srub ukazuje náročnost výstavby a ochrany, zatímco menší objekty pomáhají doplnit obraz obranné soustavy. Návštěva tak může zaujmout nejen zájemce o vojenskou techniku, ale i ty, kdo chtějí lépe porozumět krajině poznamenané opevňováním.
Výlet po Betonové hranici
Srub leží v katastrálním území Lichkova, přestože se k němu často míří také od Mladkova. Okolím vede naučná stezka Betonová hranice a v širším okolí se nachází dělostřelecká tvrz Bouda. K muzeu lze dojít pěšky po turistických trasách z Mladkova nebo od Těchonína; lokalita v lesním prostředí nemá v podkladech ověřenou běžnou poštovní adresu.
Zpřístupnění bývá spojeno se společnými víkendy Králické pevnostní oblasti, obvykle v části sezony od jara do podzimu, případně je možné domluvit návštěvu s provozovatelem. Aktuální termíny se mohou měnit, proto je vhodné si je před cestou ověřit. Výlet lze pojmout jako procházku po stopách opevnění, při níž se technické detaily srubu přirozeně propojí s příběhem zdejší krajiny.