Největším překvapením bývalé vojenské kaple v Tolstého ulici nejsou její rozměry, ale malby, které pokrývají její interiér. Vznikly v roce 1916, uprostřed první světové války, a spojují náboženské motivy s obrazem tehdejšího vojenského světa. Vedle křesťanských výjevů se zde objevují uniformovaní vojáci, zbraně nebo odznaky s iniciálami FJI, připomínajícími císaře Františka Josefa I.
Od josefinské nemocnice ke kapli
Budova na adrese Tolstého 1557/14 patří k objektům, které dnes snadno uniknou pozornosti. Nachází se v areálu, jenž využívá Vzdělávací zařízení Jihlava Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy Policie České republiky. Přitom jde o stavbu označovanou za jednu z nejstarších kamenných budov na jihlavském předměstí.
Její počátky souvisejí s josefinským obdobím a s rozvojem stálé vojenské posádky v Jihlavě. Právě ta si vyžádala větší zdravotnické zázemí. Podle různých pramenů vznikla vojenská nemocnice buď už roku 1782, nebo v letech 1785 až 1786. Stavbu vedl hejtman Max z Močic. Rozdíl v datování ukazuje, že přesný příběh objektu není v dostupných materiálech popisován zcela jednotně.
Na rozdíl od samotné nemocnice kaple nebyla součástí původního projektu. Do prostoru byla vestavěna až za první světové války. Sloužila vojenskému prostředí i vojákům, kteří se v nemocnici léčili nebo zotavovali. Sakrální prostor tak vznikl v době, kdy válka zasahovala do každodenního života celé monarchie.
Secesní výmalba s vojenskými motivy
Výmalbu vytvořili váleční malíři Paul Ikrath a Eduard Hans Kosel. Jejich práce bývá popisována jako spojení pozdní vídeňské secese s prvky impresionismu. Na první pohled zaujme především neobvyklé propojení duchovního obsahu a vojenské symboliky. Kaple není jen místem modlitby, ale také obrazem doby, v níž vznikla.
Rozdílný rukopis jednotlivých částí naznačuje, že se na výzdobě skutečně podíleli dva autoři. K jejich identifikaci přispěly dochované podpisy. Restaurátor Pavel Procházka podle dostupných informací usuzoval, že oba malíři prošli odborným výtvarným školením. Jejich dílo díky tomu nepůsobí jako náhodná dekorace, ale jako promyšlený celek s výrazným dobovým rukopisem.
Právě vojenské prvky dávají výzdobě zvláštní napětí. Křesťanská symbolika zde nestojí mimo realitu války, naopak se s ní přímo setkává. Uniformy, zbraně a císařské insignie připomínají, komu byl prostor určen a jak silně byla tehdejší společnost spojena s armádou.
Skladiště, které pomohlo malby zachránit
Po druhé světové válce kaple ztratila svůj původní účel a sloužila jako skladiště. Z dnešního pohledu šlo o nevhodné využití, zároveň však právě díky němu nebyly malby odstraněny ani překryty novou výmalbou. Přesto se jejich stav postupně zhoršoval.
Obnovy se proto ujali odborníci v čele s restaurátorem Pavlem Procházkou. Záchrana probíhala ve dvou etapách a pomohla vrátit interiéru část původního výrazu. Odsvěcená kaple dnes neslouží bohoslužbám, ale využívá se jako reprezentativní zasedací místnost policejní školy.
Skrytá Jihlava se otevírá návštěvníkům
Kaple patří mezi interiéry, které nejsou běžně přístupné. Veřejnost ji může navštívit při komentovaných prohlídkách pořádaných Bránou Jihlavy, která ji zařadila do projektu zpřístupňování jinak uzavřených jihlavských kaplí. Prohlídka obvykle trvá přibližně hodinu a průvodci při ní přibližují nejen výmalbu, ale také proměny celého areálu.
Zajímavý je i posun v jeho poloze. Vojenská nemocnice kdysi stála na okraji města, zatímco dnes se objekt nachází prakticky v širším centru, nedaleko autobusového nádraží a nové Horácké multifunkční arény. Historie místa tak není patrná jen v interiéru, ale také v proměně Jihlavy kolem něj.
Před návštěvou je nutné ověřit aktuální termín a podmínky prohlídky. Protože se vstupuje do policejního objektu, pořadatelé vyžadují platný doklad totožnosti. Bez předchozího zpřístupnění není budova běžně otevřena, což z bývalé vojenské kaple dělá jeden z méně známých, ale pozoruhodných historických objevů Vysočiny.