Filmový pás se rozběhne, ale zvuk nebude přicházet z reproduktorů. Na projekci v pražském Kině Ponrepo mají němé avantgardní snímky doprovodit živá improvizace George Cremaschiho a členů Pražského improvizačního orchestru. Výsledkem může být pokaždé trochu jiný zážitek: hudba zde není pouhým podkresem, ale dalším způsobem, jak se na obraz dívat.
Tři osobnosti rané filmové avantgardy
Program je věnován Lászlóovi Moholy-Nagymu, Man Rayovi a Hansi Richterovi, kteří hledali nové možnosti filmového vyjadřování mimo obvyklé vyprávění. Mezi uvedenými tituly jsou například Emak Bakia a Mořská hvězdice od Mana Raye nebo Richterovo Dopolední strašidlo. Výběr propojuje různé přístupy k experimentu – od modernistického zájmu o obraz a jeho kompozici až po dadaistické a surrealistické podněty.
U takových filmů nemusí divák sledovat příběh s jasným začátkem a koncem. Důležitější mohou být pohyb, rytmus, proměna tvarů nebo nečekané asociace. Právě živá hudba může tyto prvky zvýraznit, případně nabídnout vlastní interpretační cestu. Obraz zůstává stejný, jeho nálada a vnímání se však mohou s doprovodem proměňovat.
Improvizace jako součást projekce
Hudební doprovod obstará George Cremaschi společně s členy Pražského improvizačního orchestru, známého pod zkratkou PIO. Improvizovaná hudba dává němému filmu zvláštní otevřenost: místo jednou provždy dané zvukové stopy vzniká setkání hudebníků s konkrétními obrazy právě v okamžiku projekce. Pro návštěvníka je to příležitost vnímat film nejen jako archivní artefakt, ale jako živou událost.
Večer je zároveň rámován výročími úmrtí tvůrců. U Moholy-Nagye připadá na rok 2026 osmdesáté výročí, u Mana Raye a Richtera padesáté. Nejde tedy jen o návrat k historickým snímkům, ale také o připomenutí autorů, jejichž experimenty pomáhaly rozšiřovat představu o tom, co film může být.
Archivní kino ve staroměstském Konviktu
Ponrepo je kinem Národního filmového archivu a do jeho programu patří archivní i současná kinematografie. Němé filmy zde doprovází živá hudba, takže připravovaný večer přirozeně navazuje na způsob, jakým kino pracuje s filmovou historií. Promítání se koná v někdejším refektáři staroměstského Konviktu, prostoru s dlouhou kulturní minulostí, který se v roce 1996 proměnil v kino Ponrepo.
Právě prostředí dodává projekci další rozměr. Návštěva se odehrává v historickém centru Prahy, ale zároveň vede do sálu, který není jen kulisou: jeho současnou rolí je přibližovat filmové dědictví a vytvářet prostor pro neobvyklé programy. Avantgardní snímky tu tak vstupují do dialogu s místem, jež samo prošlo proměnou z refektáře na kino.
Termín a návštěva
Projekce je podle zveřejněného přehledu plánována na úterý 1. prosince 2026 od 20.30. Uvedené vstupné činí 120 korun; před cestou je vhodné ověřit aktuální program, cenu i dostupnost vstupenek, protože se mohou změnit. Kino doporučuje nákup online a pokladna ve foyer bývá otevřená v den projekce.
Ponrepo najdete na adrese Bartolomějská 291/11 v Praze 1. Ke kinu se lze dostat od Národní třídy, Národního divadla nebo Staroměstské. Bezbariérový přístup vede zadním vchodem, návštěvu s omezenou pohyblivostí je proto vhodné předem domluvit s kinem.