Jeskyně Kůlna není jen podzemní zastávkou na prohlídce Sloupsko-šošůvských jeskyní. Je také mimořádným archivem dávného života: její vrstvy ukrývají doklady pravěkého osídlení včetně kosterních pozůstatků neandertálců. A zároveň připomínají, že i jeskynní prostředí se v moderní době proměnilo v místo průmyslové výroby.
Pravěký archiv pod Sloupským údolím
Kůlna je pozůstatkem mohutné tunelovité jeskyně, dlouhé přibližně 85 metrů, široké 20 metrů a vysoké kolem devíti metrů. Geneticky náleží k soustavě Sloupsko-šošůvských jeskyní. Její archeologický význam spočívá především v rozsáhlém sledu sedimentů, který zachycuje období od středního až po mladý paleolit. Takto souvislý záznam je ve střední Evropě výjimečný.
V jednotlivých vrstvách se našly kamenné a kostěné nástroje, zvířecí kosti se stopami lidského opracování i lidské kosterní pozůstatky. Mezi nimi jsou také pozůstatky neandertálců. Při jejich interpretaci je ale důležité nerozmazávat rozdíl mezi stářím osídlení lokality a stářím konkrétního nálezu: jednotlivé vrstvy a nálezy mohou pocházet z různých období.
Pravěké stopy nekončí u vchodu do jeskyně. V prostoru před ní jsou doloženy nálezy z dalších období, od neolitu až po dobu hradištní. Kůlna tak nevypovídá jen o jedné skupině pravěkých lidí, ale o dlouhodobém využívání zdejší krajiny.
Výzkum, který odhalil hloubku minulosti
O jeskyni se začalo archeologicky bádat na konci 19. století. Rozsáhlý systematický výzkum vedl v šedesátých a první polovině sedmdesátých let 20. století Karel Valoch. Právě práce archeologů pomohla odkrýt bohatou posloupnost vrstev a sestavit obraz toho, jak se v oblasti měnilo osídlení i prostředí.
Význam Kůlny nespočívá pouze v množství nálezů. Důležité je také to, že jejich poloha v sedimentu umožňuje sledovat pravěké dějiny v širších souvislostech. Nástroje, zvířecí kosti a lidské pozůstatky společně přibližují, jaké stopy po sobě lidé zanechávali. Archeologická lokalita je proto cenná i pro odborné poznávání paleolitu, nejen jako místo s několika pozoruhodnými exponáty.
Jeskyně jako válečná továrna
Druhá světová válka přinesla Kůlně zásadní proměnu. Byla sem přemístěna výroba brněnské pobočky firmy Flugmotorenwerke Ostmark, která se zabývala zbrojní výrobou. Provoz vyžadoval úpravy: podlahu srovnali a vybetonovali a vchody zazdili. Některé stopy po tomto využití se v jeskyni dochovaly.
Průmyslový provoz však zasáhl také do archeologických vrstev a narušil jejich kontext. To je důležitá součást příběhu Kůlny: místo, které uchovávalo svědectví o dávných obyvatelích, se v novodobé historii samo stalo prostorem intenzivních zásahů. Dnešní návštěva tak ukazuje nejen pravěké nálezy, ale i složitou cestu, kterou lokalita prošla.
Jak Kůlnu navštívit
Kůlna není samostatně přístupným cílem. Prohlédnout si ji lze v rámci návštěvního okruhu Sloupsko-šošůvských jeskyní, do něhož byla začleněna po úpravách v roce 1997 a propojení krátkou štolou se Stříbrnou chodbou. Součástí prostoru je také expozice Moravského zemského muzea věnovaná pravěku.
Jeskyně leží ve Sloupu v Moravském krasu a návštěvní místo má adresu Sloup v Moravském krasu 237. Před cestou je vhodné ověřit aktuální provozní dobu, dostupnost okruhů i podmínky vstupu u Správy jeskyní České republiky, protože se mohou měnit. Pro zájemce o pravěk je Kůlna příležitostí spojit návštěvu známého krasového podzemí s pohledem na nálezy, které pomáhají skládat obraz života v dávné střední Evropě.