Mahenovo divadlo v Brně patří k místům, kde se historie neukrývá jen v letopočtech, ale také v detailech stavby a technickém zázemí. Když se jeho dveře 14. listopadu 1882 otevřely divákům, šlo o mimořádně moderní scénu. Budova na dnešním Malinovského náměstí byla totiž prvním plně elektricky osvětleným divadlem na evropském kontinentu.
Stavba po tragických požárech
Nové divadlo vznikalo v letech 1881 až 1882 jako německé Městské divadlo v Brně. Projekt připravili vídeňští architekti Ferdinand Fellner mladší a Hermann Helmer, kteří se na divadelní stavby specializovali. Práce začaly 18. července 1881 a závěrečný kámen byl položen už 31. října následujícího roku. Celá realizace tak zabrala přibližně osmnáct měsíců.
Na podobu stavby měla vliv i série ničivých požárů divadel v Nice, Praze a Vídni. Architekti proto věnovali velkou pozornost bezpečnosti. Projekt počítal s větším počtem východů, klenutými schodišti a řešením, které mělo umožnit rychlejší odchod publika z budovy. I díky tomu představovalo divadlo na svou dobu promyšlený veřejný prostor, nejen honosnou kulturní stavbu.
Od plynu k Edisonově elektřině
Původně se počítalo s plynovým osvětlením, během stavby však padlo rozhodnutí využít elektřinu. Instalaci zajistila pařížská Société électrique Edison ve spolupráci s vídeňskou firmou Brückner, Ross a spol. V Brně se na projektu podílel také Edisonův asistent Francis Jehl.
Divadlo přitom nemohlo jednoduše využít městskou elektrickou síť. Ta v době jeho otevření ještě neexistovala, a proto byla na dnešní Vlhké ulici vybudována samostatná parní elektrárna. Technický provoz divadla tak byl od počátku spojen s vlastním zdrojem energie.
Je dobré připomenout, že Thomas Alva Edison se na instalaci osobně nepodílel. Do Brna přijel až v roce 1911, téměř třicet let po otevření, aby si prohlédl výsledek práce své firmy a spolupracovníků. Jedna Edisonova žárovka z roku 1882 byla uložena v ozdobném měděném pouzdře v závěrečném kameni budovy. Dnes ji návštěvníci mohou spatřit ve vitríně u hlavního schodiště.
Reprezentativní palác s divadelní atmosférou
Exteriér Mahenova divadla vychází z neorenesance, zatímco interiér je výrazně neobarokní. Stavba tak spojuje monumentalitu italské renesance s dekorativností pozdního historismu. Na hlavním průčelí upoutá portikus s lodžií a trojúhelným štítem. Plastická výzdoba připomíná svět divadla i antické inspirace: zobrazuje například boha Dionýsa na voze taženém lvy a pantery, nechybějí ani alegorie tragédie a komedie.
Hlediště má podkovovitý půdorys a jeho kruhový strop zdobí šest lunet. Alegoricky představují tragédii, tanec, lyriku, komedii, zpěv a hudbu. Bohatá výzdoba se zachovala také ve vestibulu a foyeru, kde lze obdivovat zlacené plastické i malované prvky. Původní opona od vídeňského malíře Franze Leflera se naopak nedochovala.
Od německé scény k Mahenkovi
Až do roku 1918 sloužila budova výhradně německému divadlu. Českému Národnímu divadlu byla svěřena v roce 1919, s krátkou přetržkou během druhé světové války. Dnešní název připomíná Jiřího Mahena a divadlo je součástí Národního divadla Brno. V současnosti slouží především činohře, příležitostně se zde objevují také komornější operní a baletní inscenace. Sál nabízí 583 míst.
Významnou obnovou prošla budova v letech 1971 až 1978. Modernizovaly se technické sítě i provozní vybavení, restaurátoři zároveň obnovili architektonickou a výtvarnou výzdobu. Chybějící detaily doplňovali podle dochovaných fragmentů. Pod hledištěm pak v roce 1987 vzniklo Divadélko Na hradbách, menší prostor pro komorní představení, recitály nebo divadlo jednoho herce.
Historické světlo v současném divadle
Příběh osvětlení pokračuje i dnes. Dárcovská kampaň Buď Edison – adoptuj žárovku pomohla v letech 2022 až 2024 financovat obnovu centrálního lustru. Díky příspěvkům 152 dárců byl lustr vyčištěn, doplněny krystaly a instalováno 210 LED žárovek s novými rozvody a stmívačem. Ve foyeru připomíná kampaň také dárcovská křišťálová lampa se jmény podporovatelů.
U Mahenova divadla stojí rovněž plastika Pocta Edisonovi od Tomáše Medka. Čtyři nerezové žárovky odkazují k elektrifikaci scény i k technickému dědictví Brna. Další péče o budovu má podle plánů obnovy městské památkové rezervace pro roky 2026 až 2030 zahrnout například dokončení obnovy fasády, úpravy venkovních ploch a další práce v interiéru.
Mahenovo divadlo lze poznat především při návštěvě představení Národního divadla Brno. Pro zájemce se pořádají také komentované prohlídky, včetně technické trasy, která zavádí návštěvníky do zákulisí, strojovny, k točně nebo k propadlu. Speciální prohlídka věnovaná Edisonovu osvětlení propojuje divadelní budovu s někdejší elektrárnou na Vlhké ulici. Termíny a možnosti návštěvy se mění podle programu divadla, proto je vhodné ověřit aktuální nabídku předem.