Harrachovské rybníčky nejsou jen malebným cílem krátké procházky. Připomínají někdejší pstruží hospodářství, které patřilo k místní historii, a zároveň ukazují, jak může obnova staré vodní soustavy pomáhat krajině i dnes. Naučná stezka Rybárna vede Anenským údolím kolem vody, jejích obyvatel a prostředí, které se v mokřadech utváří.
Hraběcí rybníčky a někdejší rybárna
První rybníček nechal v roce 1873 založit hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Sloužil k chovu pstruhů a byl součástí širšího rybářského zázemí v okolí Harrachova. Z novosvětské rybárny se podle regionálního turistického zdroje každoročně vypouštělo 100 až 170 tisíc pstruhů a také 10 až 20 tisíc lipanů. Jde o údaje vztahující se k rybárně, ne o počet ryb v samotných rybníčcích.
Chov pokračoval do roku 1933, kdy podle města rybárna vyhořela. Návrat pstružího hospodářství se neplánuje. Historie tu proto není připomenuta obnoveným provozem, ale především samotnou soustavou rybníčků a krátkou trasou, která zve k zastavení a pozorování okolí.
Obnova, která zadržuje vodu
Před revitalizací zůstal z původní soustavy jediný rybníček. V roce 2020 k němu přibyly dva nově vybudované, takže dnes návštěvníci procházejí kolem trojice vodních ploch. Obnova neměla pouze připomenout historickou podobu místa: jedním z jejích cílů bylo také zadržovat vodu v krajině.
Původní přítok z Bílé vody už kvůli zástavbě v údolí nebylo možné využít. Rybníčky proto napájí přírodní pramen, který vyvěrá přímo v jejich prostoru. Proměna je zajímavým příkladem toho, jak se historický prvek může stát součástí současné péče o vodu. Město uvedlo, že revitalizace stála téměř 1,7 milionu korun; většinu nákladů pokryla dotace Ministerstva životního prostředí.
Krátká stezka pro pozorné návštěvníky
Naučná stezka Rybárna měří přibližně 1,5 kilometru a začíná u bývalého lesnického učiliště v Anenském údolí. Dřevěné interaktivní tabule přibližují život v rybnících a jejich okolí. Trasa je určená pěším a může být příjemným cílem rodinné vycházky. Podle turistického popisu ji zvládnou i zdatnější návštěvníci s kočárkem, pro cyklisty však vhodná příliš není.
Vyplatí se zpomalit a dívat se nejen na hladinu. V okolí lze podle turistického zdroje zahlédnout bílé či žluté lekníny, někdy také žáby nebo užovku obojkovou. Takové pozorování samozřejmě nelze zaručit při každé návštěvě: záleží na roční době, počasí i štěstí. Rybníčky jsou příjemné právě tím, že nenabízejí atrakci na povel, ale prostor k všímavé procházce.
Šafránová louka v Anenském údolí
Údolí skrývá ještě jednu přírodní zajímavost. Přírodní památka vyhlášená v roce 1985 chrání vitální populaci šafránu bělokvětého i mokřad vhodný k rozmnožování obojživelníků. Rybníčky a chráněná lokalita tak v jednom údolí představují dvě podoby péče o vodní a mokřadní prostředí.
Kvetení šafránů se mění podle počasí a průběhu tání sněhu, proto je lepší počítat s tím, že jeho načasování není každý rok stejné. Pokud se návštěva vydaří právě v době květu, zůstávejte na cestě a nevstupujte na chráněnou louku. Respekt k místu je důležitý i mimo sezonu: mokřad a jeho okolí jsou cenným prostředím pro rostliny i živočichy.
Rybárna je nenáročný způsob, jak poznat méně známou tvář Harrachova. Místo ruchu horských sportovišť nabízí krátkou trasu s příběhem, vodními plochami a živou přírodou. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální možnosti parkování; informace o parkovišti u hotelu Resident pochází z roku 2020 a nemusí už platit.