Ještě před několika staletími patřila krajina dnešních Královských Vinohrad k pražskému zázemí, kde se pěstovala réva. Na konci 19. století už zde rychle rostlo samostatné město s činžovními domy a veřejnými budovami. Právě tento výrazný přerod představí komentovaná vycházka, která nabídne pohled na Vinohrady jako na čtvrť s mnohem starší minulostí, než napovídá její dnešní městská podoba.
Krajina, kterou kdysi pokrývaly vinice
Vinohradská historie nezačíná městskými bloky. Ve 14. století se okolí Prahy proměňovalo na vinice a nařízení Karla IV. z roku 1358 ukládalo osazovat révou návrší v okruhu tří mil od města. Vinaři měli daňové úlevy a vinice podléhaly zvláštní správě, v jejímž čele stál perkmistr.
Vinařství postupně oslabily válečné události. Husitské války znamenaly první velké škody a třicetiletá válka přinesla jeho definitivní úpadek. Na počátku 18. století zůstávala réva už jen na části původní plochy. V krajině se později objevovaly usedlosti a letohrádky – stopy jiného způsobu života, který předcházel husté zástavbě.
Z usedlostí samostatným městem
Samostatná obec Vinohrady vznikla roku 1849 ze skupiny usedlostí za pražskými branami. Od roku 1867 nesla název Královská Vinohradská obec. Roku 1875 byla rozsáhlá obec rozdělena na Vinohrady I. a II.; první část dostala o dva roky později jméno Žižkov.
Královské Vinohrady byly povýšeny na město 26. září 1879. Od osmdesátých let 19. století přibývaly domy i veřejné stavby a nová městská čtvrť se rychle formovala. Rozsah proměny dokládá údaj z roku 1913: Vinohrady tehdy měly přes 84 tisíc obyvatel a 1 682 domů. Procházka tak připomíná nejen architekturu, ale i tempo, s jakým se z někdejšího předměstí stalo významné město.
Reprezentativní tvář Vinohrad
Jednou z výrazných staveb, které dokládají ambice tehdejšího města, je Národní dům na Vinohradech. Novorenesanční budova vznikla v letech 1893 až 1894 podle projektu architekta Antonína Turka. Sloužila kulturním a společenským akcím a v roce 1913 v ní začalo fungovat kino Minuta.
Právě kontrast mezi pozůstatky někdejší vinařské krajiny a reprezentativní městskou architekturou dává Vinohradům jejich osobitost. Nejde o čtvrť, která by se rozvíjela po staletí stejným způsobem: její dnešní charakter se utvářel především v krátkém, intenzivním období na přelomu 19. a 20. století.
Čtvrť rozdělená mezi dnešní Prahu
Samostatnost Vinohrad skončila začleněním do Velké Prahy s účinností od 1. ledna 1922. Pozdější územní změny někdejší čtvrť rozdělily a její části dnes spadají pod městské části Praha 2, Praha 3 a Praha 10. Vycházka tak může být také příležitostí všimnout si, jak se historické hranice města liší od dnešního administrativního uspořádání.
Klub Za starou Prahu pořádá komentovanou vycházku v neděli 8. listopadu 2026 od 15 hodin. Sraz je podle informací k akci před domem na adrese Londýnská 730/59 v Praze 2. Vstupné je uváděno v rozmezí 270 až 330 korun, cena i dostupnost míst se však mohou změnit. Délka vycházky ani přesný seznam zastávek nejsou v podkladech uvedeny, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální pokyny pořadatele.