Mrtví ptáci před bílou zdí, vedle nich mosazná vábnička a růžová snítka, z níž opadaly lístky. Zátiší s pávem Karla Purkyněho nepůsobí jako uhlazená oslava krásy přírody. Právě jeho neidealizovaný námět a výrazná malba nabídnou 10. listopadu 2026 v plzeňských Masných krámech vstup do světa českého realismu i k otázce, zda malíře inspiroval francouzský Gustave Courbet.
Obraz, který čekal na návrat
Purkyně namaloval olej na plátně o rozměrech 94 × 79 centimetrů v roce 1861. Dílo je známé také pod názvem Cikánova lovecká kořist. Zachycuje páva, sovu, straku a sojku. Jejich těla leží před světlou zdí, zatímco v popředí se objevuje vábnička a růže s opadanými okvětními lístky. Scéna je konkrétní a neidealizovaná, zároveň však promyšlená v barvě i uspořádání.
Zátiší patří k pouhým pěti známým Purkyňovým obrazům tohoto žánru a k významným dílům jeho nepočetné tvorby. Malíř zemřel ve 34 letech. Obraz má také pozoruhodný novodobý příběh: více než šedesát let byl nezvěstný a Západočeská galerie jej získala do svých sbírek až v roce 2023.
Možná stopa z Paříže
Purkyně je považován za předního představitele programového realismu v českých zemích. V době, kdy Zátiší s pávem vznikalo, pobýval v Paříži. Právě tam mohl spatřit Courbetův obraz Štvanice: Lov na srnce v lesích Velké Jury z roku 1857. Podobnost se proto nabízí jako možné vysvětlení některých podnětů, které český malíř zpracoval.
Nejde ale o doložené převzetí konkrétní kompozice. Přednáška se zaměří na pravděpodobnou inspiraci a širší vazby mezi tvorbou obou umělců. Courbetův realismus pomáhá zasadit Purkyňovo dílo do evropského kontextu a sledovat, jak se malíři v českých zemích obraceli k soudobým námětům a novému pohledu na skutečnost.
Zátiší jako ambiciózní žánr
Na obraze zaujme nejen výběr motivu, ale i způsob, jakým je namalovaný. Galerie vyzdvihuje pastózní malbu, výraznou barevnost i stopy nástrojů, které zůstaly patrné v malířském rukopisu. Obraz tak není jen záznamem ulovených ptáků. Je také ukázkou, jak mohl malíř pracovat s povrchem, světlem a barvou v žánru, který se v českém prostředí 19. století teprve prosazoval jako ambiciózní umělecká disciplína.
Právě monumentalita formátu a neobvyklý, syrový námět otevírají otázku, jaké místo mohlo zátiší zaujmout vedle historických či náboženských obrazů. Purkyňovo dílo ukazuje, že i předměty a ulovená zvěř mohly nést silný výtvarný záměr a vypovídat o proměně malířského uvažování.
Přednáška v Masných krámech
O courbetovských inspiracích v Purkyňově tvorbě bude hovořit Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni. Přednáška se koná v úterý 10. listopadu 2026 od 17 hodin ve výstavní síni Masné krámy, Pražská 18, v rámci festivalu Boujour Plzeň. Galerie u této akce uvádí vstup zdarma.
Přednáška je příležitostí poznat obraz nejen jako výjimečné dílo českého realismu, ale také jako spojovací článek mezi Plzní, Prahou a uměleckým prostředím Paříže. Dostupné informace nepotvrzují, že originál bude v den akce vystaven. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální program galerie.