Hudba Pink Floyd zazní v Praze v podobě, která míří dál než k běžnému revivalovému koncertu. Floyds CZ/SK – Pink Floyd Symphony Show nabídne spojení rockové kapely, symfonického orchestru, vokálního tria a projekcí, světel i laserů. Koncert se uskuteční v sobotu 13. února 2027 od 19 hodin v Kongresovém centru Praha.
Pink Floyd s orchestrem i velkou obrazovou produkcí
Pořadatelé slibují účast 70 umělců. Základem večera bude kapela Floyds CZ/SK, kterou podle programových podkladů tvoří Petr Kahánek, Mišo Mlynarič, Petr Palacký, Aleš Žídek, Peter Kertvel a Milan Kubica. Rockovou sestavu doplní vokální trio Katka, Dominika a Jana.
Významnou roli převezmou také Mladí brněnští symfonikové pod vedením Gabriely Tardonové. Program má vycházet z hudby alb The Dark Side of the Moon a Pulse, ovšem v nových orchestrálních aranžích. Dostupné informace neuvádějí přesný playlist ani nepotvrzují, že zazní obě alba v celku. Jisté je především žánrové propojení, které může známým skladbám dodat širší zvukovou barevnost.
Hudba přitom nebude jedinou složkou večera. Součástí show mají být originální projekce, světelný design, laserová produkce a stroboskopické efekty. Celý program má trvat přibližně dvě hodiny a dvacet minut včetně dvacetiminutové přestávky. Citlivější návštěvníci by proto měli s použitím intenzivních světelných efektů počítat.
Mladí brněnští symfonikové opouštějí klasický repertoár
Orchestr, který se na projektu podílí, vznikl v Brně v roce 1994 z iniciativy ředitelů tamních základních uměleckých škol. Od roku 2003 používá dnešní název a sdružuje žáky a absolventy brněnských ZUŠ. Podle dostupných údajů v něm působí přibližně 60 studentů středních a vysokých škol.
V čele tělesa stojí profesionální dirigenti Gabriela Tardonová a Tomáš Krejčí. Spolupráce na rockovém projektu tak představuje zajímavý kontrast ke klasickému repertoáru, s nímž bývají mladé symfonické orchestry spojovány nejčastěji. Právě kombinace mladých hudebníků, elektrických nástrojů a rozsáhlé scénické techniky má být jedním z hlavních charakteristických rysů pražského večera.
Koncert v budově s výraznou novodobou historií
Kongresové centrum Praha není jen neutrální kulisou. Budova vznikala v letech 1976 až 1981 jako neofunkcionalistický Palác kultury podle návrhu architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. Slavnostně otevřena byla 2. dubna 1981.
Po sametové revoluci se zde konala jednání o složení první polistopadové vlády Československa. Později se objekt etabloval jako místo mezinárodních kongresů, koncertů, divadelních představení, společenských událostí i sportovních akcí. Kulturní program v minulosti doplnila například vystoupení Stinga nebo produkce muzikálu West Side Story.
Pro koncerty je určen mimo jiné Kongresový sál s kapacitou až 2 764 míst, jevištěm o ploše 615 metrů čtverečních a flexibilním uspořádáním. Přesný sál pro únorové vystoupení však dostupné podklady výslovně nepotvrzují. Kongresové centrum prošlo rozsáhlou rekonstrukcí na přelomu tisíciletí a další modernizací v roce 2017, která se dotkla také technického a audiovizuálního zázemí.
Pražská zastávka širšího turné
Vystoupení v hlavním městě je součástí česko-slovenského turné, jehož další zastávky mají v letech 2026 a 2027 zahrnout například Brno, České Budějovice, Zlín, Karlovy Vary, Hradec Králové, Bratislavu, Ostravu a Olomouc. Praha tak nabídne jednu z příležitostí vidět projekt v prostoru určeném pro velké koncertní produkce.
Kongresové centrum leží v Praze 4 v ulici 5. května a v bezprostřední blízkosti stanice metra Vyšehrad na trase C. Pořadatelé a správa centra doporučují dorazit s předstihem, protože při kulturních akcích může návštěvníky čekat bezpečnostní kontrola. Praktické podmínky včetně cen a dostupnosti vstupenek, parkování nebo pěších přístupů se do termínu koncertu ještě mohou změnit. Veřejná doprava bude proto pravděpodobně nejjednodušší volbou.