Na první pohled může být klecanské Hradisko jen nenápadným místem v terénu. Před více než tisíci lety tu však stálo opevněné centrum, jehož význam souvisel s Vltavou, dálkovou cestou i blízkostí dalších mocenských bodů. Archeologické nálezy řadí hradiště mezi důležitá centra vltavského údolí 10. století.
Opevněné sídlo nad řekou
Hradiště leželo v poloze Na Hradisku na území dnešních Klecan ve Středočeském kraji. Podle městských informací vzniklo na přelomu 9. a 10. století a svou funkci mohlo plnit přinejmenším do poloviny 11. století. Jeho rozloha se odhaduje přibližně na šest hektarů.
Obranu zajišťovala dřevěná roštová hradba, zpevněná čelní kamennou zdí z opuky kladené nasucho. Před opevněním byl příkop. Z někdejší stavby dnes návštěvník neuvidí hradby v podobě, jakou měly v době svého vzniku; jejich podobu a rozsah pomáhají rekonstruovat archeologické poznatky. Lokalita je tak zajímavá právě jako místo, kde lze pod povrchem číst stopy dávného osídlení, nikoli jako zachovaný hrad s expozicí.
Co prozrazují hroby
Významnou část poznání přinesla pohřebiště. Jedno souviselo přímo s obyvateli hradiště, další, větší, leželo v jeho zázemí. Jejich srovnávání umožňuje zkoumat, zda a jak se lišilo postavení lidí žijících uvnitř opevněného sídla od obyvatel okolního osídlení.
Nálezy z klecanských pohřebišť zahrnují i mimořádný případ muže s trepanovanou lebkou. Podle informací města náročný zákrok přežil. Nález vypovídá o možnostech tehdejší péče, sám o sobě však nedokládá, kde ani jak přesně byl pacient léčen.
Pohřebiště při hradišti dosloužilo na konci 10. století. Nálezy elitních osob a pozdější revize poznatků vedly také k úvaze, že hradiště mohlo vzniknout nejpozději v polovině 10. století. Archeologický obraz se tedy postupně zpřesňuje a může upravovat i dřívější představy o začátcích zdejšího sídla.
Dům, pec a zpracování železa
Hradiště nebylo jen místem obrany a správy. Výzkum z roku 2009 doložil hutnění železa a archeologové odkryli také půdorys srubového domu. V jednom rohu měl kamennou pec; stavba se datuje do druhé poloviny 10. až počátku 11. století. Tyto stopy připomínají každodenní život a práci, které opevněné centrum udržovaly při životě.
Ve druhé polovině 10. a v 11. století tu mohl stát také kostel, jeho polohu se však dosud nepodařilo určit. I v tom spočívá hodnota lokality: některé závěry jsou podložené konkrétními nálezy, jiné zůstávají otevřenými otázkami.
Dvě hradiště a cesta přes Vltavu
Na protějším břehu leží Levý Hradec. Klecanské hradiště mělo podle městských informací vizuální kontakt s Pražským hradem a poloha obou hradišť mohla souviset s kontrolou vltavského brodu a dálkové cesty. Představa, že Klecany a Levý Hradec tvořily společný mocenský a správní celek, je však hypotézou, stejně jako rekonstrukce jejich signalizační či obranné role. Označení klecanského hradiště jako Pravý Hradec je rovněž pravděpodobnou archeologickou interpretací, nikoli definitivně prokázanou identifikací.
Pro návštěvu lze hradiště spojit s poznáváním Klecan a okolí Vltavy. Klecanský informační materiál ho uvádí jako zastavení číslo 17 na naučné stezce, která propojuje místní pamětihodnosti. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální trasu a značení. Terénní lokalita nemá charakter upravené hradní památky, ale její příběh dobře doplňuje pohled na řeku a protější Levý Hradec.