Co se děje na druhé straně příběhu Romea a Julie, u dospělých, kteří mají mladým lidem rozumět, ale často sami nevědí, jak začít mluvit? Autorská inscenace souboru Zapětdvanáct ve Vzletu obrací pozornost právě k rodičům. Shakespearovu tragédii nepřevypráví, využívá její motivy jako odrazový můstek k současným vztahům mezi dospívajícími a jejich rodinami.
Známý příběh z jiné strany
Romeo a Julie jsou zde spíš výchozím bodem než hlavní dějovou linkou. Tvůrce zajímá, co se v rodinách neříká, jakou roli hrají tabu a očekávání a proč se některé způsoby komunikace vracejí z generace na generaci. Inscenace tak obrací pozornost k dospělým, kteří v klasickém příběhu obvykle zůstávají v pozadí, a k jejich vlivu na život mladých.
Při přípravě se tvůrci setkávali s teenagery i rodiči a čerpali z výpovědí více rodin. Také rodičovský sbor vychází ze zkušeností skutečných rodičů. Výsledkem není příběh jedné konkrétní domácnosti, ale jevištní tvar, v němž se osobní zkušenosti skládají do širšího obrazu rodinného soužití. V oficiálním popisu se objevuje také text připisovaný čtrnáctileté Julii; je součástí koncepce inscenace, nikoli důvodem považovat jej bez dalšího za doslovný záznam výpovědi konkrétní účastnice.
Hlediště jako společný stůl
Prostor Velkého sálu je součástí vyprávění. Diváci sedí po obou stranách vyvýšeného pódia, které tvůrci pojali jako velký rodinný stůl. Nejde tedy o tradiční pohled na jeviště z jednoho směru: publikum sdílí prostor, jenž může připomínat místo společného setkávání i napětí, které se u stolu někdy usadí spolu s rodinou.
Podoba scény se proměňuje podle toho, kam inscenace diváky zavede. Objevuje se ples, kuchyně, balkon, dětský pokoj nebo noční zahrada. Takové střídání prostředí propojuje různé okamžiky rodinného života a dovoluje přecházet od veřejnějších situací k těm intimnějším. Pro návštěvníka je zajímavé sledovat nejen to, co postavy říkají, ale také jak se mění prostor, v němž spolu mohou, nebo nedokážou být.
Živá hudba i mezigenerační tvorba
Hudbu složil Michal Cáb, který ji při představení živě hraje na basklarinet. V alternaci se může zapojit také jazzový saxofonista a hráč na preparované nástroje Martin Debřička. Živá hudba tak není jen doprovodem z pozadí, ale součástí večera, který propojuje dramatické situace s proměnlivou atmosférou prostoru.
Režii a dramaturgii mají Anna Klimešová a Petr Erbes. Julii hraje Josefína Krycnerová a Romea Šimon Ludvíček; v obsazení jsou také Pavlína Balner, Michal Bednář, Jan Hofman a Petr Ťopek. Setkání různých generací se přitom neodehrává pouze na jevišti: do příprav vstupovali mladí lidé i rodiče a jejich zkušenosti se staly součástí výsledného tvaru.
Návštěva ve Vršovicích
Zapětdvanáct uvádí inscenaci ve Velkém sále kulturního centra Vzlet na adrese Holandská 669/1 v pražských Vršovicích. V programu je uveden termín 25. května v 19 hodin; nabídka GoOut jej datuje na úterý 25. května 2027. Protože oficiální program Vzletu u data rok nezobrazuje, je vhodné aktuální termín před návštěvou ověřit u pořadatele. Stejně tak se mohou měnit ceny a dostupnost vstupenek.
Vstupenky lze podle Vzletu koupit online nebo na pokladně, která bývá otevřená hodinu před akcí. Velký sál je bezbariérový; návštěvníci, kteří potřebují domluvit přístup a usazení, by měli svůj příchod předem oznámit. Inscenace může oslovit ty, kdo hledají současné autorské divadlo a chtějí se na známý literární motiv podívat bez očekávání klasického převyprávění.