Šeberák umí v zimě připomenout dobu, kdy led nebyl jen příležitostí k bruslení, ale také důležitou surovinou. V hrázi rybníka bývala velká ledárna a vytěžený led se odvážel do pražských hostinců, řeznictví i zdravotnických zařízení. Dnes může zamrzlá hladina sloužit jako rozsáhlá bruslařská plocha, ovšem pouze tehdy, když to dovolí počasí a stav ledu.
Led z rybníka mířil do Prahy
Šeberák, označovaný také jako Šeberovský rybník, leží v katastru Kunratic, přestože jeho jméno odkazuje k sousednímu Šeberovu. Přesný rok založení není znám. Historické přehledy uvádějí písemnou zmínku z roku 1602, kunratický zpravodaj zmiňuje zápis už z roku 1597. Ani jedno datum proto nelze bez dalšího zaměňovat za rok vzniku rybníka.
Po dlouhá léta sloužil Šeberák hlavně chovu ryb. Jeho hospodářská minulost ale zahrnovala i těžbu ledu. Ledárna v hrázi fungovala přibližně od roku 1937 do první poloviny 50. let 20. století. V době před rozšířením moderního chlazení se přírodní led ukládal a využíval v provozech, které potřebovaly uchovávat potraviny nebo zajišťovat chlad pro zdravotnické účely.
Od rybářského hospodářství ke koupališti
V roce 1933 nechal tehdejší vlastník Karel Korb u rybníka zřídit koupaliště. Šeberák tak vedle rybářů začal přitahovat také návštěvníky hledající letní osvěžení. Přírodní koupaliště s pozvolným vstupem do vody je součástí zdejšího rekreačního zázemí i dnes. V areálu se nachází také restaurace a sportovní zázemí; adresa areálu je K Šeberáku 1538 v Praze-Kunraticích.
Rybářské hospodaření v někdejší podobě skončilo v roce 2009. Do té doby se podle kunratického zpravodaje výlov konal obvykle každé dva roky a úlovek dosahoval přibližně deseti tun. Mezi chované druhy patřili například kapr, štika, sumec a candát. Jde o údaj z minulosti, nikoli o příslib pravidelných současných výlovů.
Praha rybník koupila v roce 2017. Po vypuštění a výlovu v následujícím roce přišly v letech 2019 až 2020 hlavní úpravy: Šeberák byl odbahněn a revitalizován. Dnes má při běžné hladině rozlohu zhruba deset hektarů a napájejí ho Kunratický potok z východu a Vestecký potok z jihu.
Bruslení jen při vhodných podmínkách
Po zamrznutí může hladina nabídnout místo k bruslení, jehož rozsah ocení lidé hledající přírodní alternativu k zimním kluzištím. Podmínka je zásadní: možnost bruslit závisí na počasí i skutečném stavu ledu. Samotný mráz ani pohled na zamrzlý břeh nejsou potvrzením, že je led bezpečný. Nelze také předpokládat, že se zde každou zimu upravuje bruslařský okruh nebo hokejová plocha. Před vstupem na led je proto namístě ověřit aktuální podmínky a neriskovat.
Rekreace vedle prostoru pro přírodu
Šeberák není jen koupaliště a místo pro zimní sport. Je také stanovištěm obojživelníků a vodních ptáků. V zadní části se nacházejí ptačí ostrovy a severní břeh je cenný výskytem chráněného křivatce českého. Břehy a hladina tak mají vedle rekreačního využití také důležitou ekologickou roli.
Rybník proto nabízí několik různých podob podle roční doby i místa, odkud se na něj díváme: hráz s pozůstatkem ledárenské minulosti, živější část u koupaliště i klidnější zákoutí u ptačích ostrovů a severního břehu. Právě spojení historie, přírody a městské rekreace dělá ze Šeberáku zajímavý cíl pro poznávání pražské krajiny. Při návštěvě je dobré počítat s tím, že jednotlivé části neslouží stejnému účelu a klidová místa potřebují ohleduplnost.