Sklo může budovu otevřít okolí, odrážet město nebo naopak zdůraznit hranici mezi veřejným prostorem a interiérem. V Dejvicích se s ním setkáváme na stavbách, které patří k různým institucím i architektonickým příběhům. Vycházka Skleněná tvář Dejvic nabízí možnost podívat se na známý univerzitní kampus právě přes jeho fasády – a vnímat je nejen jako dekoraci, ale také jako výsledek technických a městských rozhodnutí.
Od ČVUT k výrazným stavbám kampusu
Trasa představuje komplex budov Českého vysokého učení technického a připomíná architektku Alenu Šrámkovou i její přístup k architektuře. Zastaví se také u Národní technické knihovny a u budovy Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kterou pořadatelé označují přezdívkou „květák“.
Právě kontrast různých staveb dává tématu skla smysl. Vycházka neslibuje jen přehlídku efektních průčelí, ale výklad o tom, jaké technické a estetické nároky přinášejí velké prosklené plochy a jak fasáda utváří vztah domu k okolnímu prostoru. Architektura se tak ukazuje jako disciplína, v níž se potkává vzhled s konstrukcí i každodenním užíváním.
Knihovna jako součást města
Výrazným bodem trasy je Národní technická knihovna, kterou navrhlo studio Projektil architekti. Stavba začala na podzim roku 2006, hrubá konstrukce byla dokončena v prosinci 2007 a knihovna byla převzata o rok později. Veřejnosti se naplno otevřela v září 2009. Na projektu se podíleli architekti Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek.
NTK je zajímavá nejen svým vnějším výrazem. Jejím interiérem prochází rozlehlé pravoúhlé atrium, které zahrnuje nadzemní podlaží. Betonové balkony zdobí více než dvě stě kreseb rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho. Budova přitom slouží širšímu okruhu návštěvníků než jen studentům ČVUT: sídlí tu také knihovny VŠCHT a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, pobočka Městské knihovny v Praze i Ústřední knihovna ČVUT.
Procházka tak propojuje pohled na fasádu s otázkou, jak se instituce otevírá lidem. Knihovna je součástí každodenního života kampusu, ale zároveň představuje veřejný prostor, který mohou využívat různé skupiny návštěvníků. Právě tento přesah pomáhá vnímat architekturu jako něco víc než podobu jednotlivých budov.
Číst fasády pozorněji
Skleněná tvář Dejvic může oslovit i ty, kteří běžně architekturu studují jen mimochodem. Vycházka nabídne společný rámec pro pozorování: jak se mění výraz budov, co prosklení dělá s jejich hranicemi a jak jednotlivé stavby působí ve svém okolí. Zastávky u ČVUT, NTK a Ústavu organické chemie a biochemie přitom ukazují, že univerzitní čtvrť není jednotným souborem, ale místem, kde se potkávají různé představy o institucionální architektuře.
Praktické informace
Podle zveřejněných informací se účastníci scházejí na rohu ulic Šolínova a Technická, u informační tabule s hodinami. Vycházku vede Hana Valentová a její délka se uvádí přibližně na jednu a půl až dvě hodiny. Kapacita je nejvýše 30 osob a vstupenky se prodávají v předprodeji; cena činí 250 korun v plné a 200 korun ve snížené sazbě.
Jako termín je uváděn 10. prosinec 2026 od 17 hodin, před cestou je však vhodné ověřit, zda se datum nezměnilo. Dejvice jsou pražským katastrálním územím, nikoli samostatnou obcí, a vycházka tak nabízí příležitost poznat jednu z výrazných vrstev hlavního města přímo v jeho živém univerzitním prostředí.