Ve Vraném nad Vltavou se potkávají dvě podoby řeky: někdejší rušná dopravní cesta pro vory a nákladní lodě a dnešní vodní tok, po němž míří výletní plavidla z Prahy směrem ke Slapům. Zdymadlo, které tuto plavbu umožňuje, je nejstarším vybudovaným stupněm Vltavské kaskády. Jeho hlavní úkol se od třicátých let proměnil, ale řeka jím dál prochází v pravidelném technickém rytmu.
Stavba pro lodě a vory
Vodní dílo vznikalo v letech 1930 až 1935. Tehdy byla jeho hlavním důvodem snaha zlepšit plavební podmínky na Vltavě. Soustavu tvoří jez se čtyřmi poli, dvě plavební komory při levém břehu a průtočná elektrárna na břehu pravém.
Rozměry komor odrážejí někdejší rozdílné potřeby dopravy. Velká komora měří 134 metrů na délku a 12 metrů na šířku, menší má délku 85 metrů a stejnou šířku. Větší zařízení sloužilo nákladní dopravě a vorům, zatímco menší využívaly zejména osobní parníky. Podle historických údajů se v době výstavby za 200 plavebních dní proplavilo až 2 800 vorů a 4,3 milionu tun zboží. Jde o obraz tehdejšího provozu, nikoli o údaj platný pro dnešní plavbu.
Součást živé Vltavské kaskády
Vrané dnes není jen překážkou, kterou musí lodě překonat. Zdrž o objemu přibližně 11,1 milionu metrů krychlových pomáhá vyrovnávat špičkové odtoky z elektráren Slapy a Štěchovice a podílí se na zajištění minimálního průtoku pod vodním dílem. Nádrž zároveň slouží jako spodní nádrž přečerpávací elektrárny Štěchovice II.
Elektrárna ve Vraném má dvě Kaplanovy turbíny a celkový instalovaný výkon 13,88 megawattu. Její provoz doplňuje hlavní úlohu zdymadla: voda tu není pouze vedena dál po řece, ale využívá se také k výrobě elektřiny. Vzdutí dosahuje zhruba 13 kilometrů; údaje o jeho délce se vztahují k různým úsekům Vltavy i Sázavy, proto nejde o jediný jednoduchý úsek nádrže.
Od nákladní dopravy k výletním lodím
Komorami dnes proplouvají mimo jiné výletní lodě na trase mezi Prahou a Slapy. Zdymadlo tak zůstává součástí vodní cesty, i když jeho někdejší nákladní provoz vystřídala převážně rekreační plavba. Při cestě po řece stojí za pozornost také okolí soutoku Sázavy s Vltavou v Davli. Za deště bývá rozdíl mezi vodami nápadnější: Sázava přináší jílovité minerály z okolí Jílového u Prahy.
Proplavení komorou není průběžné v libovolnou chvíli. Pro malá plavidla se v běžném sezonním režimu stanovují časy podle směru plavby a části roku; konkrétní provozní režim se může měnit. Zvláštní pozornost si zaslouží malá komora: Státní plavební správa zveřejnila její uzavření od 20. srpna 2025 do odvolání kvůli poruše vrat. Neznamená to automaticky uzavření celého vodního díla ani všech možností proplavení, ale před cestou je nutné ověřit aktuální stav u plavební správy či obsluhy komory.
Technika, kterou lze číst z řeky
Vrané nad Vltavou nabízí zajímavý pohled na to, jak se mění účel vodních staveb. Rozměry komor vyprávějí o době vorů, parníků a nákladní dopravy; elektrárna a provozní role nádrže zase ukazují, jak dílo zapadlo do řízení celé kaskády. A když komorou proplouvá výletní loď, historická vodní cesta se na chvíli stává přítomností. Vrané je samostatná obec ve Středočeském kraji a vodní dílo patří k jejím nejvýraznějším technickým místům.