Válečný letoun se po desetiletích pod zemí proměnil v archeologický nález a dnes pomáhá vyprávět příběh jednoho z dramatických dnů nad Jindřichohradeckem. Expozice Muzea Jindřichohradecka spojuje dochované části německé stíhačky Focke-Wulf Fw 190 s širším obrazem leteckého střetu z 24. srpna 1944. Návštěvník tak nevidí jen torzo stroje, ale také událost, která zasáhla krajinu mezi Strmilovem, Kunžakem a Člunkem.
Stíhačka objevená u Otína
Na jaře 2011 byl u Otína nalezen stíhací letoun Fw 190. Jeho archeologický výzkum se později stal součástí programu, jímž muzeum připomínalo výročí bitvy. Právě cesta od nálezu v terénu k muzejní expozici dává vystaveným částem další rozměr: nejsou pouze pozůstatkem letadla, ale také hmotným svědectvím o válečné události a práci, která pomáhá její stopy dokumentovat.
Menší součásti, například přístroje, jsou podle popisu expozice umístěny ve vitríně. Větší části, mezi nimi list vrtule a blok motoru, lze spatřit volně v prostoru. Rozdíl mezi drobnými předměty a mohutnými kusy konstrukce návštěvníkovi přibližuje, jak různorodé stopy po havárii mohou zůstat zachovány. Expozici doplňuje plastická mapa, která pomáhá sledovat průběh bojů v krajině.
Střet při návratu z náletu
K letecké bitvě došlo 24. srpna 1944. Americké bombardéry B-24 Liberator se vracely z útoku na pardubickou rafinerii, když nad regionem narazily na německé stíhačky. Muzejní výroční text zasazuje hlavní střet do prostoru mezi Strmilovem, Kunžakem a Člunkem. Tím připomíná, že válečné dění se neodehrávalo jen na frontových liniích: jeho následky dopadaly i na obce a krajinu, které dnes vnímáme jako poklidnou část jižních Čech.
Počty sestřelených strojů se v muzejních materiálech liší podle toho, jak široké území a jaký přehled událostí popisují. Stránka věnovaná expozici uvádí v širším prostoru regionu a okolí šest amerických B-24 a nejméně čtrnáct německých stíhaček typu Bf 109 a Fw 190. Výroční text hovoří o třech sestřelených bombardérech a jedenácti německých stíhačkách v užším místním prostoru. Jde tedy o odlišná geografická vymezení, nikoli o čísla, která by bylo vhodné bez vysvětlení spojovat.
Krajina jako součást expozice
Mapa a nalezené části letounu spolu vytvářejí měřítko, které samotný popis bitvy nabídnout nemůže. Mapa pomáhá zasadit střet do míst, jež lze stále najít na současné mapě Jindřichohradecka; trosky zase připomínají konkrétní osudy strojů, které se bojů účastnily. Díky tomu se příběh neomezuje na přehled vojenských událostí, ale propojuje dějiny s archeologií a místní krajinou.
Expozice „Letecká bitva nad Jindřichohradeckem“ se nachází v jezuitském semináři Muzea Jindřichohradecka na Balbínově náměstí 19/I. Je zajímavou zastávkou pro ty, kdo chtějí poznávat region nejen prostřednictvím jeho památek a přírody, ale také skrze méně viditelné vrstvy minulosti. Aktuální otevírací dobu a podmínky návštěvy je před cestou vhodné ověřit u muzea.