O místě
Rýžoviště zlata u Kaplického potoka představuje dochované pozůstatky středověké těžby v horské oblasti Šumavy. Nesouvislé pásmo rýžovnických sejpů se táhne přibližně 900 metrů po obou březích potoka, asi tři kilometry před jeho ústím do Teplé Vltavy. Většina sejpů leží na pravém břehu, kde vytvářejí úzké a místy přerušované pole široké 20 až 40 metrů. Některé valy kopírují tok potoka, jiné se dochovaly jako menší skupiny nebo jednotlivé okrouhlé pahorky. Jejich výška se pohybuje zhruba od jednoho do tří metrů.
Archeologický výzkum dvojice sejpů v roce 1976 přinesl keramické nálezy, které dokládají rýžování zlata už ve 14. století. Popelovitá vrstva s uhlíky pravděpodobně souvisí s vypalováním lesa při založení rýžoviště. Další keramika nalezená při povrchovém sběru patrně pochází ze soudobého sídliště. Lokalita je cenným dokladem využívání zlatonosných sedimentů v povodí horní Vltavy a zároveň nejjižněji položeným dosud známým rýžovištěm v jižních Čechách.
Archeologický výzkum dvojice sejpů v roce 1976 přinesl keramické nálezy, které dokládají rýžování zlata už ve 14. století. Popelovitá vrstva s uhlíky pravděpodobně souvisí s vypalováním lesa při založení rýžoviště. Další keramika nalezená při povrchovém sběru patrně pochází ze soudobého sídliště. Lokalita je cenným dokladem využívání zlatonosných sedimentů v povodí horní Vltavy a zároveň nejjižněji položeným dosud známým rýžovištěm v jižních Čechách.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors