Autobus, který se zvedá na obřích pažích a při tom vydává sténavé zvuky, není na Chodově dopravní nehoda ani filmová kulisa. London Booster, známý také jako Klikající autobus, je kinetická socha Davida Černého. Stojí v Klíčové ulici a z obyčejného pohledu na zaparkovaný vůz se může během chvíle stát podívaná, která překvapí i kolemjdoucího, jenž o díle předem nic neví.
Kde Klikající autobus najít
Socha se nachází na adrese Klíčová 2 v pražském Chodově. Městský katalog veřejného umění ji eviduje v katastrálním území Chodov, v městské části Praha 11. V údajích o lokalitě se objevuje také Praha 4; při plánování návštěvy je proto nejpraktičtější hledat přímo Klíčovou ulici v Chodově.
Nejde o památku, kterou by bylo třeba dlouze obcházet, aby se ukázalo, v čem spočívá její nápad. Základem je skutečný autobus z roku 1958, doplněný o výrazné mechanické paže. Ty vůz nadzvedávají a zase spouštějí, jako by autobus dělal kliky. Zadní část je navíc ztvárněna jako lidský zadek. Právě směs reálného dopravního prostředku, tělesného humoru a pohybu dává dílu jeho nezaměnitelný charakter.
Jak a kdy se autobus hýbe
Podle informací k dílu autobus předvádí své kliky denně mezi 15.00 a 15.30. Provoz je však podmíněný počasím: pohyb se uvádí při teplotě alespoň 5 °C. Časový údaj proto berte jako orientační, nikoli jako bezvýhradnou záruku. Před cestou za samotným představením se vyplatí ověřit, zda je mechanismus v provozu; výkon mohou ovlivnit také jiné provozní okolnosti nebo údržba.
Pokud se pohyb spustí, socha není jen vizuální objekt. Zvedání a klesání doprovází sténání, které mechanickému cvičení dodává výrazně teatrální nádech. Zastavit se lze i mimo uvedený čas, kdy je autobus v klidu. Právě kontrast mezi známým tvarem vozidla a nečekanou funkcí jeho mohutných „paží“ je čitelný i bez vysvětlivek.
Z olympijského Londýna do Chodova
London Booster vznikl v roce 2012 v souvislosti s letními olympijskými hrami v Londýně. Během her byl vystaven před Českým domem, kde představoval české umění způsobem, který se od tradiční sochařské reprezentace výrazně odlišoval. Dnes je dílo k vidění v pražském Chodově, kde jeho původní olympijský kontext připomíná už samotný název.
Stěhování z londýnské olympijské kulisy do běžného pražského prostředí mění také způsob, jakým na sochu člověk narazí. Na Chodově nepůsobí jako exponát za sklem, ale jako nepřehlédnutelný objekt ve veřejném prostoru. Její první vrstva je snadno pochopitelná: starý autobus se snaží dělat kliky. Při druhém pohledu vynikne, jak důležitý je pro dílo pohyb a zvuk – bez nich by šlo o zcela jiný zážitek.
Krátká zastávka za neobvyklým zážitkem
Klikající autobus je tipem pro ty, kdo při poznávání Prahy hledají i současné umění mimo klasické galerie a historické centrum. Návštěvu lze naplánovat kolem časového okna od 15.00 do 15.30, ale kvůli teplotní podmínce a možným změnám provozu je rozumné počítat i s tím, že se socha právě hýbat nebude. Samotné dílo je zajímavé už svou podobou: skutečný autobus z roku 1958 tu získal novou, záměrně absurdní roli a proměnil se v jednu z nejvýraznějších pražských kinetických soch.