Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Umění.
Před rodným domem Sigmunda Freuda v Příboře stojí měděná pohovka, která připomíná jeden z nejslavnějších obrazů psychoanalýzy. Není to původní kus nábytku z Freudovy ordinace, ale svébytné umělecké dílo a příjemné zastavení při procházce městem.
Kostel svatého Bartoloměje v Pecce spojuje barokní fresky Václava Kramolína s neobvyklou křížovou cestou, kterou tvoří čtrnáct kamenných reliéfů na vnějších zdech. V jeho okolí se navíc připomíná osud Josefa Štemberka, rodáka z městyse a lidického faráře.
Bývalá Bazénová hala libereckých městských lázní se promění v prostor pro současné umění. Výstavu Erwina Wurma má ovládnout přibližně jedenáctimetrový lila svetr; ve stejném podzimním programu galerie představí také práce Kvet Nguyễn a dvojice Małgorzata Mirga-Tas a Sráč Sam.
V Rovné, historické části Stříbrné Skalice, stojí kostel sv. Jakuba Většího, který skrývá dvě pozoruhodné vrstvy středověkého umění. Uvnitř se dochovaly nástěnné malby, na vnějších zdech kamenné reliéfy se zvířecími motivy. Kostel je také stopou po osadě, která zanikla, ale její příběh lze v krajině stále tušit.
V bývalé zámecké konírně v Průhonicích se potkávají botanika a výtvarné umění. Galerie Natura nabízí dočasné výstavy inspirované přírodou a výzkumem Botanického ústavu AV ČR. Jejich návštěva je součástí vstupného do Průhonického parku, a tak může příjemně doplnit procházku zámeckým areálem.
Na Betlémském náměstí se za nenápadným vstupem skrývá galerie, která propojuje proměnlivé výstavy českého umění s grafikou, ex libris a historickým sklepem. Česká Galerie Moderního Umění je příjemným tipem pro ty, kdo chtějí při procházce centrem Prahy objevit něco víc než známé památky.
V Jánské ulici stojí vedle sebe pět domů, jejichž vznik souvisí s velkou barokní proměnou Kroměříže. Kanovnický soubor dnes není jen historickou kulisou: sídlí v něm základní umělecká škola a město jeho budovy postupně opravuje.
V kostele Povýšení svatého Kříže se potkává sakrální architektura z 19. století se současným sklářským uměním Jiřího Pačinka a jeho synů. Křišťálový chrám není jen přehlídkou skleněných objektů: některá díla vznikala přímo pro zdejší prostor a jejich působení ovlivňuje právě okolní interiér.
Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami není jen místem, kam se chodí za představením. Kulturní památkou je celý komplex z konce 50. let, od jeho architektonického řešení až po výtvarné detaily ve foyeru. Budova přitom dál slouží jako živá regionální scéna.
V parčíku za starou radnicí v Bystřici nad Pernštejnem se mezi kovovými listy vznáší červené srdce. Plastika Miloše Šedivého propojuje příběh města s evropskou symbolikou a zve nejen k prohlídce, ale také k poslechu. Její podoba i zvuk se přitom staly předmětem veřejné debaty.
Na severní straně historického náměstí v Jemnici se potkávají gotické stavební prvky, renesanční přestavba i barokní výzdoba. Kostel sv. Stanislava stojí za návštěvu také kvůli štíhlé věži: pokud se ji podaří navštívit po domluvě, čeká na jejím ochozu výhled do kraje.
Stálá expozice Století relativity II v Muzeu moderního umění Olomouc provází proměnami umění od první poloviny 20. století až k současnosti. Její Haptická stezka přidává další způsob poznávání: vybraná díla lze zkoumat prostřednictvím hmatových modelů a slovních popisů.