Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Na okraji Mariánských Lázní stojí hájovna, která na první pohled připomíná horskou chatu ze švýcarských Alp. Vznikla však už roku 1913 a její okolí vypráví také o loveckém panství, parkových úpravách i starých cestách, jejichž stopy lze dodnes číst v lesním terénu.
Na severním okraji Lnář stojí kostel sv. Mikuláše, jehož počátky sahají do první poloviny 14. století. Dnešní podobu mu vtiskla barokní přestavba a v jeho hřbitovním areálu zaujme také samostatná zvonice. U jejího vzniku se však prameny rozcházejí v datování.
U žandovského náměstí a hřbitova stojí kostel, jehož věž poznamenal požár v roce 1975. Obnova probíhala po etapách a v roce 2025 se na ni vrátila barokní báň. Stavba tak znovu připomíná podobu, o kterou přišla před půlstoletím.
Před rodným domem Sigmunda Freuda v Příboře stojí měděná pohovka, která připomíná jeden z nejslavnějších obrazů psychoanalýzy. Není to původní kus nábytku z Freudovy ordinace, ale svébytné umělecké dílo a příjemné zastavení při procházce městem.
Pod strmou stěnou bývalého lomu stojí v Braníku nenápadný dřevěný kostel, který vznikl jako poválečné provizorium. Měl překlenout nedostatek peněz a stavebního materiálu, než bude možné postavit kamennou budovu. Od slavnostního otevření v roce 1948 však slouží evangelickému sboru dodnes.
Kozlovické Fojtství připomíná dobu, kdy obec bývala sídlem valašských vojvodů, ale nabízí i docela osobní setkání s minulostí. V expozici staré školy si můžete sednout do dobové lavice a psát kamýčkem na břidlicovou tabulku; další části muzea ukazují domácnost i práci místních lidí.
V karvinském Starém Městě se historický hospodářský dvůr proměnil v místo, kde se potkává památková architektura s hotelovým a jezdeckým provozem. Olšiny připomínají někdejší panství Taafeů i zemědělské dějiny kraje; dnes je oživují také sezonní jízdy historickým kočárem.
Kostel svatého Bartoloměje v Pecce spojuje barokní fresky Václava Kramolína s neobvyklou křížovou cestou, kterou tvoří čtrnáct kamenných reliéfů na vnějších zdech. V jeho okolí se navíc připomíná osud Josefa Štemberka, rodáka z městyse a lidického faráře.
V Dolních Lažanech se dochovaly dvě vzácné usedlosti chebského typu, jejichž hrázděná patra a štíty připomínají podobu venkovského stavitelství na přelomu 18. a 19. století. Jejich kouzlo vynikne právě v souvislosti s okolní zděnou zástavbou: památkovou hodnotu tu netvoří jediná samostatná památka, ale celá ves.
Na náměstí Mikoláše Alše v Miroticích stojí nadživotní bronzová socha malíře, který se zde narodil. Dílo sochaře Antonína Lhotáka je nejen výrazným bodem centra, ale také pozvánkou k procházce po místech spojených s Alšovým dětstvím.
Na první pohled je to kostel na návrší u návsi, ale jeho románské jádro skrývá neobvyklý čtvercový půdorys a výrazný portál s rostlinnými i zvířecími motivy. Stavba v Záboří nad Labem proměňovala svou podobu po staletí a dodnes vybízí k otázce, jak její nejstarší část původně vypadala.
V Rovné, historické části Stříbrné Skalice, stojí kostel sv. Jakuba Většího, který skrývá dvě pozoruhodné vrstvy středověkého umění. Uvnitř se dochovaly nástěnné malby, na vnějších zdech kamenné reliéfy se zvířecími motivy. Kostel je také stopou po osadě, která zanikla, ale její příběh lze v krajině stále tušit.