Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Ve Stachách stojí chrám, jehož rozměry překvapí i v obci, odkud lidé po generace odcházeli za prací do světa. Empírový kostel Navštívení Panny Marie se stal nejen výraznou dominantou, ale také součástí příběhu o stašských řemeslnících, cirkusácích a jejich návratech domů.
V Cerhonicích se za zdmi zámeckého areálu skrývá příběh středověké tvrze, šlechtického panství i dlouhého chátrání. Dnes se památka postupně obnovuje a její literární stopu připomíná narození dramatika Ladislava Stroupežnického. Veřejný přístup ale není samozřejmostí.
Vesnická památková rezervace Lhota u Dubé ukazuje, jak osobitou podobu získala lidová architektura na Kokořínsku. Mezi roubenými a zděnými domy z 18. a 19. století zaujmou podstávky i skládané štíty. Pískovcové sklepy patří k obrazu okolní krajiny, jejich vztah k rezervaci je ale třeba rozlišovat.
Prašná věž Mihulka na Pražském hradě propojuje pozdně středověké opevnění s dějinami ochrany českých panovníků a prezidentů. Její obnovená expozice Muzea Hradní stráže představila i motocykl BMW K75, který doprovázel státní návštěvy za prezidenta Václava Havla. Věž je nyní z technických důvodů uzavřena.
Na okraji Prčice leží hřbitov, který připomíná židovskou komunitu doloženou ve městě už od 17. století. Dochované náhrobky v několika jazycích i drobná márnice ukazují, jak se místní dějiny zapisovaly do krajiny — a zároveň vybízejí k opatrnosti při určování stáří některých kamenů.
Kostel Zvěstování Panny Marie v Kolovči prošel cestou od gotického založení přes požár a barokní obnovu až po rozšíření v 19. století. Jeho hudební dědictví připomínají varhany spojované s rokem 1777 a trojice zvonů, jejichž přesné údaje je třeba brát s opatrností.
Nenápadný kostel v pražských Klánovicích propojuje novorománskou podobu s příběhem lidí, kteří stáli u jeho vzniku. Vitráže věnované místními rodinami připomínají, že i drobná sakrální stavba může být kronikou své obce.
Kostel sv. Šimona a Judy v Bystřici stojí na místě s doloženou středověkou farní tradicí, jeho dnešní podoba však souvisí také s barokní obnovou. Za pozornost stojí nejen samotná stavba, ale i chráněný areál s márnicí, ohradní zdí a stopou někdejšího hřbitova.
V Jánské ulici stojí vedle sebe pět domů, jejichž vznik souvisí s velkou barokní proměnou Kroměříže. Kanovnický soubor dnes není jen historickou kulisou: sídlí v něm základní umělecká škola a město jeho budovy postupně opravuje.
V Janovicích nad Úhlavou se po někdejším vodním hradě nedochovala výrazná silueta ani čitelné nádvoří. Jeho příběh ale prozrazují zbytky opevnění, terénní stopy i stavby někdejšího předhradí. Zajímavý je také osud hradního jádra, které se proměnilo v hřbitov.
Uprostřed horské Zdobnice stojí pozdně barokní kostel Krista Dobrého pastýře, postavený na konci 18. století. Po letech chátrání se jeho obnovy ujala obec, které památka patří. Její příběh tak není jen o architektuře, ale také o péči o místo, jež utváří tvář horské obce.
Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích není jen pozoruhodnou památkou s gotickým jádrem a renesanční podobou. V jižní kapli se návštěvník setká s rodinnou kryptou Gryspeků i s epitafem, který připomíná Floriána Gryspeka a jeho ženu Rozinu.