Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
V Jánské ulici stojí vedle sebe pět domů, jejichž vznik souvisí s velkou barokní proměnou Kroměříže. Kanovnický soubor dnes není jen historickou kulisou: sídlí v něm základní umělecká škola a město jeho budovy postupně opravuje.
V Janovicích nad Úhlavou se po někdejším vodním hradě nedochovala výrazná silueta ani čitelné nádvoří. Jeho příběh ale prozrazují zbytky opevnění, terénní stopy i stavby někdejšího předhradí. Zajímavý je také osud hradního jádra, které se proměnilo v hřbitov.
Uprostřed horské Zdobnice stojí pozdně barokní kostel Krista Dobrého pastýře, postavený na konci 18. století. Po letech chátrání se jeho obnovy ujala obec, které památka patří. Její příběh tak není jen o architektuře, ale také o péči o místo, jež utváří tvář horské obce.
Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích není jen pozoruhodnou památkou s gotickým jádrem a renesanční podobou. V jižní kapli se návštěvník setká s rodinnou kryptou Gryspeků i s epitafem, který připomíná Floriána Gryspeka a jeho ženu Rozinu.
Na návsi v Lučicích stojí nenápadná kaple sv. Jiří, jejíž siluetu korunuje cibulovitá zvonička. Její podoba se při opravách vracela podle dobové fotografie a drobná stavba tak připomíná nejen místní architekturu, ale i každodenní život vesnice, který se kdysi řídil hlasem zvonu.
V Rýmařově stojí oválná barokní kaple, jejíž výzdoba vypráví příběh dvou malířů. Ferdinand Naboth začal fresky inspirované mariánskou modlitbou Salve Regina, kvůli zdravotním potížím je však nedokončil. Jeho práci převzal Jan Kryštof Handke, který se do kaple vrátil i jako autor hlavního oltářního obrazu.
Kostel sv. Bartoloměje ve Frýdlantu nad Ostravicí není jen barokní dominantou u náměstí. Jeho interiér i okolí připomínají také místní hutě: najdete tu litinový náhrobek, kříž odlitý ve frýdlantských železárnách i příběhy lidí spojených s městem.
Více než tisíc náhrobních kamenů, márnice z roku 1838 i pohřební vůz připomínají židovskou komunitu, která po staletí žila v Heřmanově Městci. Místní hřbitov vypráví její příběh prostřednictvím nápisů, symbolů i stavebních detailů — a zároveň ukazuje, jak se proměňovala zdejší pohřební tradice.
Na severní straně historického náměstí v Jemnici se potkávají gotické stavební prvky, renesanční přestavba i barokní výzdoba. Kostel sv. Stanislava stojí za návštěvu také kvůli štíhlé věži: pokud se ji podaří navštívit po domluvě, čeká na jejím ochozu výhled do kraje.
Stará fara v Kovářově skrývá příběh starší, než napovídá její barokní vzhled. Vznikla přestavbou renesančního panského sídla a její někdejší okolí tvořil hospodářský dvůr, zahrada i rybník. Obecní knihovna, která tu bývala, se už před lety přestěhovala.
V lese u Podbořanského Rohozce se dochovaly nenápadné pozůstatky hradu, který kdysi střežil nejen své obyvatele, ale i hospodářské zázemí v údolí Doláneckého potoka. Křečov dnes láká hlavně ty, kdo dokážou v terénu číst stopy příkopů, zástavby i zaniklého podhradí.
Kaple svaté Ludmily v Horní Libochové vznikla z rozhodnutí místních, kteří se neztotožnili s plánem na společnou stavbu pro dvě obce. Novodobý projekt architekta Ludvíka Kolka se podařilo uskutečnit díky místním sbírkám, příspěvku obce i podpoře dárců z okolí a ze zahraničí.