Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Na Žítkové se záchrana jedné zanedbané usedlosti proměnila v obnovu celého hospodářského příběhu. Janúšův dům, hospodářské stavby, sad i okolní krajina ukazují, jak spolu na Moravských Kopanicích souvisely bydlení, práce a péče o půdu.
Novogotický kostel v Šumburku nad Desnou připomíná císařské jubileum, ale jeho dějiny poznamenaly hlavně dvě válečné konfiskace zvonů. Dnešní zasvěcení sv. Františku z Assisi dostal až po roce 1918; příběh stavby přitom uchovávají i dokumenty zazděné ve věžní báni.
V Chýnově nestojí jen někdejší umělcovo obydlí. František Bílek tu roku 1898 vytvořil dům, v němž se architektura, sochařská výzdoba i přírodní a duchovní motivy skládají do jediného osobního díla. Návštěva může pokračovat na hřbitově, kde jsou k vidění další stopy jeho tvorby.
Na jihozápadním nároží olomoucké radnice se potkávají černý rakouský orel, městská orlice i dvě samostatné plochy slunečních hodin. Jejich současná podoba, odhalená v roce 2020, navazuje na historickou výzdobu a připomíná, jak se symboly města v průběhu dějin měnily v závislosti na politických poměrech.
Na hradě Kámen se po několikaleté rekonstrukci znovu otevřely historické interiéry a expozice. Vedle středověkého sídla na skalním masivu tu čeká čtyřicet historických motocyklů i samostatný prohlídkový okruh do kaple Panny Marie Bolestné.
Socha Karla Klostermanna v Javorníku připomíná spisovatele, který se rád vracel do zdejších lesů a obdivoval šumavské výhledy. Její vlastní cesta přitom nebyla krátká: po letech na soukromém pozemku se v roce 2011 přesunula do středu osady, na křižovatku turistických tras.
Kostel sv. Štěpána v Řitonicích skrývá středověké jádro v barokně proměněné stavbě. Jeho příběh doplňuje dřevěná zvonice, náhrobek zazděný do gotického portálu i novější kapitola záchrany po vichřici, která v roce 2009 strhla střechu.
Na okraji lesa v údolí Vranča stojí nenápadný pomník připomínající majora Rudé armády Georgije Zen Volského a Slováka Andreje Nováka. Jejich příběh, spojený s útěkem, zatčením a tragickým koncem v závěru války, dává procházce nad Novým Hrozenkovem tichý pietní rozměr.
Kostel svatého Benedikta v krnovské části Kostelec na první pohled připomíná barokní památku. Jeho nejstarší jádro je však o několik staletí starší a v někdejším presbytáři se dochovaly nástěnné malby ze 13. a 15. století. Prohlídka odhaluje místo, kde se stavební dějiny potkávají s příběhy světců i neobvyklými výjevy.
Na Hlavním náměstí v Krnově stojí radnice, jejíž věž měří 52 metrů a jejíž hodiny jsou starší než samotná budova. Novorenesanční stavba se secesními prvky vznikla na počátku 20. století; její příběh připomíná architektonickou soutěž, zaniklou renesanční radnici i proměnu městského centra.
Na náměstí v Kaplici stojí kamenná kašna s historií sahající do 17. století. Za druhou památkou je ale třeba vyrazit jinam: brzdový kámen u někdejší Cáhlovské cesty připomíná dobu, kdy formani potřebovali před prudkým klesáním včas zpomalit.
Na Paříkově náměstí v Třebenicích se potkávají vrstvy historie, které vznikaly po několik staletí. Dominantní kostel Narození Panny Marie doplňuje mariánský sloup z roku 1705, jehož vznik je spojený s místní mecenáškou Dorotou Marázkovou.