Barrandovské vily vznikaly jako součást velkého plánu, který měl na okraji Prahy vytvořit moderní obytnou čtvrť. Za záměrem stáli bratři Miloš a Václav Havlovi. Výsledkem není jednotný soubor domů podle jedné šablony, ale místo, kde se potkávají různé architektonické představy i vrstvy pražské historie. Právě na ně se zaměří komentovaná vycházka vypsaná na sobotu 13. února 2027.
Čtvrť, která vznikala jako promyšlený projekt
Výstavba vilové čtvrti se rozběhla na konci 20. let a pokračovala ve 30. letech 20. století. Barrandov tak připomíná dobu, kdy se moderní bydlení stávalo součástí širších plánů na rozvoj města. Podnikatelský záměr Havlových přitom nebyl oddělený od dalších aktivit v oblasti: ve stejném širším příběhu se objevují také filmové ateliéry, které daly Barrandovu výraznou kulturní stopu.
Samotné vily navrhovalo více architektů. Mezi jména spojovaná s jejich podobou patří Max Urban, Vladimír Grégr, Rudolf Stockar, František Albert Libra a Vojtěch Krch. Rozmanitost autorů je jedním z důvodů, proč se při procházce vyplatí všímat si jednotlivých domů, místo aby člověk čekal jeden snadno zařaditelný styl.
Od funkcionalismu k romantickým inspiracím
Rané domy byly převážně funkcionalistické, pozdější stavby však někdy využily také romantické motivy inspirované americkými haciendami. Čtvrť proto není architektonicky stejnorodá. Vedle důrazu na moderní pojetí bydlení se tu objevují i jiné představy o tom, jak může vila působit a jaký charakter má mít její okolí.
Výrazným příkladem je Grégrův dům č. p. 180. Podle přehledu architektury Prahy 5 vznikl jako vzorová vila a krátce po dokončení se otevřel veřejnosti. Připomíná tak, že Barrandov nebyl jen souborem soukromých domů, ale také ukázkou nového způsobu výstavby a bydlení. Při pohledu na konkrétní stavby se navíc lépe ukazuje, jak různými cestami se mohla tehdejší moderní architektura ubírat.
Vily a filmový Barrandov
Filmová historie čtvrti se začala psát nedaleko vilové zástavby. Základy Barrandovských ateliérů byly slavnostně položeny 23. listopadu 1931 a první natáčecí den se uskutečnil 25. ledna 1933. Podle oficiální historie studia šlo tehdy o nejmodernější filmové ateliéry v Evropě. Jejich vznik doplňuje obraz Barrandova jako místa, kde se vedle bydlení rozvíjel také významný filmový podnik.
Do širšího příběhu patří i Barrandovské terasy, které bývaly výletním cílem Pražanů a navštěvovali je také herci z nedalekých ateliérů. Neznamená to však, že jsou součástí programu konkrétní vycházky. Stejně tak nelze automaticky počítat se vstupem do vil nebo soukromých zahrad: jde o obytnou čtvrť a dostupnost interiérů není u vypsaného termínu potvrzena.
Prakticky před vycházkou
Vycházka je podle aktuální nabídky plánována na sobotu 13. února 2027 od 14:00. Sraz má být u autobusové zastávky Serpentina, kam jezdí linka 105 od Smíchovského nádraží. Uváděné vstupné činí 220 Kč. Termín, cenu i dopravní spojení je vhodné před cestou znovu ověřit, protože se mohou změnit; aktuální jízdní řád pro únor 2027 nemusí být nyní známý.
Přesná délka a trasa vycházky ani jméno průvodce nejsou u termínu uvedeny. Je proto lepší vnímat ji především jako příležitost číst čtvrť v souvislostech: od architektury jednotlivých vil přes podnikatelský plán Havlových až po filmovou historii, která se s Barrandovem pevně spojila.