Vilová čtvrť a filmové ateliéry vyrůstaly na Barrandově v těsném sousedství. Právě toto propojení dává místu osobitou tvář: příběh zdejších domů není jen dějinami architektury, ale také podnikatelského záměru a českého filmu. Komentovaná vycházka se zaměří na tvůrce čtvrti i její obyvatele.
Plán, který vtiskl čtvrti podobu
Barrandovská vilová zástavba začala vznikat na konci 20. let minulého století a pokračovala ve 30. letech. Za jejím urbanistickým konceptem stáli z podnětu bratří Miloše a Václava Havlových. Návrh je připisován architektu Jaroslavu Fragnerovi. Nešlo tedy pouze o jednotlivé domy rozeseté na okraji Prahy, ale o součást širší představy, jak má nová čtvrť vypadat.
Procházka může být příležitostí vnímat Barrandov jako celek a sledovat, jak se do jeho podoby promítaly různé architektonické přístupy. Vily navrhovala řada architektů, mezi nimi Max Urban, Vladimír Grégr, Rudolf Stockar, František Albert Libra, Rudolf Betterlheim, Otakar Štěpánek nebo Vojtěch Krch. Jejich jména připomínají, že čtvrť nemá jediný autorský rukopis.
Od funkcionalismu k hollywoodskému nádechu
Starší stavby byly převážně funkcionalistické. V pozdějších domech se někdy objevovaly romantizující prvky, které mohou připomenout představy o okázalém bydlení známé z Hollywoodu. Rozdíly mezi vilami tak nabízejí zajímavý pohled na proměnu vkusu i na to, jak pestrá může být zástavba vznikající v poměrně krátkém období.
Jednotlivé domy přitom není třeba vnímat jen jako architektonické objekty. Za každým stojí lidé, kteří v nich žili, a doba, která jejich podobu formovala. Právě osudy obyvatel tvoří jednu z linií vycházky. Zveřejněné informace ale neuvádějí, které konkrétní vily trasa zahrne ani zda se vstupuje do některého z domů. Není proto namístě očekávat prohlídku interiérů; podstatou je poznávání čtvrti a jejích souvislostí.
Ateliéry, které daly Barrandovu filmovou pověst
Miloš Havel stál také u založení barrandovských filmových ateliérů. Jejich základy se slavnostně začaly budovat 23. listopadu 1931 a první filmovací den se uskutečnil 25. ledna 1933. Filmová historie tak není k vilové čtvrti jen připojena jako pozdější zajímavost: obě části Barrandova se rozvíjely v rámci stejného podnikatelského a urbanistického příběhu.
Své jméno má Barrandov po francouzském geologovi a paleontologovi Joachimu Barrandovi. I tento odkaz připomíná, že pražská čtvrť nese stopy širších kulturních a vědeckých souvislostí. Vycházka tak může nabídnout víc než pohled na reprezentativní vily: spojuje dějiny města, architekturu a film do jednoho místního příběhu.
Praktické informace k vycházce
Podle zveřejněné nabídky se komentovaná vycházka koná v sobotu 23. ledna 2027 od 10 hodin. Sraz má být u autobusové zastávky Serpentina, kam jezdí linka 105 ze Smíchovského nádraží. Uvedené vstupné činí 220 korun. Protože jde o budoucí termín, je vhodné před cestou ověřit, zda se akce stále koná a zda se nezměnila cena či místo srazu. Délka ani přesná trasa nejsou v dostupném popisu upřesněny.
Barrandov leží v katastrálním území Hlubočepy a patří do Prahy 5. Pro zájemce o městskou architekturu může být vycházka způsobem, jak se na známou pražskou čtvrť podívat v souvislostech: od původního plánu přes rozmanité vily až k filmovým ateliérům, které pomohly utvářet její pověst.