Blešenský vrch nenabízí jedinou snadno čitelnou atrakci. Jeho kouzlo spočívá v souhře několika vrstev: ve svahu se ukazuje sopečný původ kopce, na vrcholu se v terénu skrývají pozůstatky neznámého hradu a při příznivých podmínkách se otevírá výhled k jihu. Kdo sem zamíří, měl by počítat spíš s tichým poznáváním krajiny než s upraveným vyhlídkovým místem.
Sopečná žíla v krajině Středohoří
Vrch dosahuje 520 metrů nad mořem a leží na jihozápadním okraji Českého středohoří. Administrativně spadá do katastrálního území Dřemčice, které náleží obci Třebívlice. Geologicky jde o nefelinitovou neovulkanickou žílu, kterou postupné zvětrávání obnažilo z okolních křídových slínovců.
Na svazích si lze všimnout kamenitých sutí i menších skalních výchozů. Některé mají sloupcovitou odlučnost, tedy strukturu vzniklou při chladnutí horniny. Místy se na úpatí objevují také menší sesuvy. Právě drobné tvary a proměny povrchu dávají výstupu geologický rozměr, který nemusí být na první pohled patrný.
Většinu vrchu pokrývá listnatý les s duby, habry a lípami. V podrostu se vyskytuje například břečťan a prvosenka jarní; na teplejších místech se uvádí také vegetace s kavily. Všímat si rostlin je však dobré s ohledem na konkrétní část kopce a roční dobu. Krajina pod vrchem má navíc vlastní přírodní hodnotu: projekt LIFE České středohoří se věnuje obnově rozsáhlých sadů u vesničky Staré. V souvislosti s těmito sady zmiňuje například ještěrku obecnou, slepýše křehkého a užovku hladkou. Tyto údaje se vztahují k okolním sadům, nikoli automaticky k vrcholové části Blešenského vrchu.
Hrad, který se nedochoval v písemnostech
Největší záhadou kopce jsou terénní pozůstatky středověkého hradu. V lese lze hledat příkopy, valy a další nerovnosti, které naznačují někdejší stavební a obranné uspořádání. Odborné popisy uvažují o hradním jádru a předhradí, zmiňují pozůstatky staveb i obvodového ohrazení. Některé prvky mohou souviset s obranou, jejich přesnou podobu ale nelze považovat za jistě doloženou.
Hrad není znám z písemných pramenů a jeho původní jméno se nedochovalo. Ani doba vzniku není jednoznačně objasněna: odborné výklady se v datování rozcházejí. Nelze proto bezpečně určit, kdo hrad založil ani jak se jmenoval. Právě rozdíl mezi tím, co je v terénu skutečně patrné, a tím, co se o stavbě pouze předpokládá, dělá z návštěvy zajímavé pátrání. Lesní porost navíc může drobné tvary zakrývat, takže pozůstatky nemusí být snadné rozpoznat.
Výhled k jihu závisí na podmínkách
Z vrcholu se podle popisů otevírá rozhled především jižním směrem, kde lze spatřit Kuzov a Babu u Děčan. Nejde však o zaručenou panoramatickou vyhlídku. Výhled ovlivňuje hustota lesního porostu i aktuální viditelnost, a tak může být při jedné návštěvě výraznější než při jiné. Blešenský vrch je proto vhodnější vnímat jako místo, kde je rozhled jednou z odměn, nikoli jako jediný důvod výpravy.
Výlet lesem, nikoli upravenou promenádou
Blešenský vrch je přírodní lokalita bez jednoznačné poštovní adresy. Přístup je podle dostupného popisu volný po celý rok, cesta však vede lesním a místy kamenitým terénem. Počítejte s nerovnostmi a s tím, že místo není bezbariérové; před cestou je také rozumné ověřit stav přístupové cesty.
Jako orientační možnosti veřejné dopravy se uvádí zastávka ve Starém, přibližně kilometr od hradních pozůstatků, a železniční stanice Třebívlice, vzdálená zhruba tři kilometry. Spoje se mohou měnit, proto je potřeba zkontrolovat aktuální jízdní řády. Na místě se vyplatí nespěchat: Blešenský vrch nejlépe poznáte při pomalém průchodu, kdy si všímáte nejen obzoru, ale i kamenů, svahů a nenápadných stop někdejšího hradu.