Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Na jihovýchodním okraji Plas vede pravým břehem Střely památné lipové stromořadí, kterým prochází zeleně značená stezka směrem k Nebřezinám. Alej spojuje klidnou procházku s příběhem krajiny utvářené řekou i blízkostí plaského kláštera. Její romantické jméno má podle místního podání souviset se schůzkami zamilovaných.
Na necelém hektaru výslunné stráně u Zdounek se zachoval ostrůvek teplomilné a suchomilné vegetace. Přírodní památka Drážov zaujme mimořádným kontrastem mezi svou drobnou rozlohou a pestrou květenou, v níž nechybějí ani zvláště chráněné druhy.
U Týnce se pod zemí skrývá pozůstatek někdejší těžby krystalického vápence. Rozsáhlý důlní systém dnes chrání přírodní památka Loreta a jeho štoly slouží jako významné zimoviště netopýrů. Podzemí zůstává veřejnosti uzavřené, jeho vstupní portál je však možné spatřit zvenčí.
Na západním okraji Prahy vede krátká naučná stezka krajinou rybníků, mokřadů a pobřežních porostů. Jejím třetím zastavením je pozorovatelna u Litovického rybníka, odkud lze sledovat vodní ptáky a poznávat příběh chráněné krajiny v Hostivici.
Ve Slatiňanech se zámecký život neodehrává jen v komnatách a na cestách parku. Podle dostupných údajů se ve sklepení ukládají k zimnímu spánku vrápenci malí a nad jezírkem či květinovými plochami mohou od jara do podzimu lovit další netopýři. Jejich přítomnost připomíná, že historický areál je také domovem zvířat.
Na vápencové stráni západně od Hlohovce se na jaře objevuje hlaváček jarní, nápadná rostlina zdejších teplomilných stepí. Přírodní památka Kamenice přitom chrání krajinu, kterou kdysi poznamenala těžba kamene a která dnes nabízí pohled do světa vzácných rostlin a živočichů.
Ve Štýřicích vzniklo na městském pozemku místo, kde se potkávají pěstební záhony, odpočinková zákoutí i připomínka někdejších vinohradů. Zahrada pod Kamenkou ukazuje, jak může péče místního spolku proměnit nevyužitou plochu v zázemí pro sousedská setkání i chvíle klidu.
Ve Velkém Borku vznikla v roce 2024 drobná mokřadní lokalita, která se stala součástí přírodního zázemí Pšovky. Na její louce se podíleli místní školáci a při průzkumu vody se objevily splešťule blátivá i larvy vážek. Malé místo tak ukazuje, jak může obnova krajiny začít v měřítku jedné tůně.
Na Mělnicku chrání přírodní památka Dolní Pšovka soustavu drobných toků, vodních ploch a mokřadů. Její význam dokládají vzácné druhy ryb a drobní plži i stanoviště, která patří k evropsky cenným částem krajiny. Území se rozkládá na pomezí několika obcí.
V Řešíně u Bezdružic můžete místo běžného pokoje zvolit srubovou chatu, týpí nebo hliněno-slaměný dům. Údolí volavek leží u lesa a nedaleko Zaječího rybníka, takže může posloužit jako klidná základna pro pěší i cyklistické výpravy do okolí.
Na severozápadním okraji Znojma se mezi travnatými svahy a stěnami někdejšího lomu ukrývá přírodní památka, která na jaře přitahuje pozornost tisíci orchidejí. Cínová hora ale není zajímavá jen květy: na malé ploše se potkává pozoruhodná historie krajiny s teplomilnou přírodou.
U osady Jizerka se krajina mění v mokřadní svět rašelinišť, kleče a drobných jezírek. Národní přírodní rezervace nabízí setkání s přírodou, která se přizpůsobila kyselé půdě i podmáčenému terénu, a naučná stezka Tři Iseriny přidává výhledy na Bukovec i možnost pokračovat přes hranici do Polska.