Ve Zlíně se historie obouvání neukrývá jen ve vitrínách. Obuvnická část expozice Princip Baťa v areálu 14|15 Baťův institut propojuje historické boty, exotické výrobky, původní stroje i příběh firmy, která z menšího města vytvořila průmyslové centrum.
Muzeum dnes najdete v bývalém továrním areálu
Obuvnické muzeum už dnes nefunguje jako samostatná expozice v podobě, jakou si mohou pamatovat starší návštěvníci. Jeho sbírky jsou od roku 2013 začleněny do stálé expozice Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost v budově č. 14 komplexu 14|15 Baťův institut. Předtím bylo muzeum od roku 2003 umístěno u hlavní vstupní brány průmyslového areálu.
Změna umístění ale neznamená, že obuvnické téma ustoupilo do pozadí. Naopak je zasazeno do širšího příběhu Zlína, jeho továrny a způsobu života, který s Baťovým podnikáním souvisel. Návštěva tak není jen přehlídkou bot, ale také cestou průmyslovými dějinami města.
Od lidových střevíců k baťovské výrobě
Obuvnická část představuje přibližně 600 exponátů. Najdeme mezi nimi obuv historickou, lidovou, exotickou i výrobky spojené přímo s firmou Baťa. Sbírky přitom nejsou omezené pouze na hotové páry. Zahrnují také ponožky, punčochy, obuvnické nářadí, šicí a speciální průmyslové stroje nebo různé doplňky, například spony a prostředky k čištění obuvi.
Právě tato pestrost pomáhá pochopit, že obuvnictví není jen otázkou módy. Každý pár bot vzniká díky materiálům, nástrojům, výrobním postupům i lidem, kteří se na jeho zhotovení podílejí. Expozice ukazuje také historickou obuvnickou dílnu a část výrobní linky. Výrazným prvkem je takzvaný kruh – soustava desítek obuvnických strojů, z nichž některé jsou podle muzea stále funkční.
Jak Baťa proměnil Zlín
Podnik sourozenců Tomáše, Antonína a Anny Baťových vznikl ve Zlíně 21. září 1894. Z původně místní obuvnické firmy se postupně stal rozsáhlý podnik, který zásadně ovlivnil hospodářství i vzhled města. Kolem roku 1910 už byl Zlín významným centrem obuvnického průmyslu.
Výrazný rozmach přišel během první světové války, kdy zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě. V roce 1918 pracovalo v Baťově továrně přibližně 4 000 zaměstnanců. S růstem výroby se měnil také samotný Zlín. Přibývaly tovární budovy, obytné čtvrti, školy, veřejné stavby a další zařízení, která měla sloužit modernímu průmyslovému městu.
Expozice sleduje vývoj firmy od jejího založení až do poválečného znárodnění československé části koncernu. Dobové fotografie, dokumenty, reklamní filmy a další materiály doplňují obraz podniku, který zasahoval do výroby, obchodu, vzdělávání i každodenního života obyvatel.
Více než muzeum bot
Princip Baťa není věnován pouze obuvnictví. Součástí návštěvy je také filmový kabinet připomínající zlínské filmové ateliéry a část věnovaná cestovatelům Jiřímu Hanzelkovi a Miroslavu Zikmundovi. Díky tomu lze lépe vnímat šíři prostředí, které se kolem Baťova Zlína vytvořilo.
Muzeum jihovýchodní Moravy se věnuje obuvnickému tématu také odborně. Od roku 1994 pořádá zpravidla v tříletém cyklu mezinárodní konferenci Obuv v historii, na níž se setkávají odborníci z muzeí, univerzit, vědeckých institucí i obuvnického průmyslu. Sbírky tak nejsou jen uloženými předměty, ale také základem dalšího výzkumu a výstavní práce.
Prakticky pro návštěvníky
Expozice se nachází na adrese Vavrečkova 7040, nedaleko centra a železniční i autobusové stanice Zlín-střed. Podle aktuálně zveřejněných údajů bývá otevřena od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou, přičemž provozní doba i vstupné se mohou měnit. Individuální návštěva je možná bez předchozí rezervace; větší skupiny a zájemci o komentovanou prohlídku by si měli termín objednat předem.
Na prohlídku je vhodné vyhradit nejméně hodinu. Kdo chce poznat baťovský Zlín ještě důkladněji, může návštěvu spojit s prohlídkou nedalekého Baťova mrakodrapu a dalších staveb bývalého továrního areálu. Teprve v jejich spojení naplno vynikne, jak výrazně dokázala výroba bot změnit celé město.