Jen málokteré místo v Brně tak názorně ukazuje proměny české modernity jako zdejší výstaviště. Rozsáhlý areál v Pisárkách vznikal v letech 1926 až 1928, kdy se připravovala Výstava soudobé kultury v Československu. První etapa byla dokončena za pouhých 14 měsíců a slavnostní zahájení výstavy připadlo na 26. května 1928, tedy na období oslav desátého výročí vzniku republiky.
Výstava měla představit průmysl, kulturu, architekturu i nový životní styl mladého státu. Historické materiály uvádějí 65 pavilonů a stánků na ploše 26 hektarů a návštěvnost 2 698 000 lidí. Ačkoli se areál v průběhu desetiletí výrazně proměnil, jeho původní ambice jsou patrné dodnes: ukázat, co dokáže moderní společnost a jak může vypadat její budoucnost.
Pavilon A jako symbol první republiky
Centrem historické části výstaviště je pavilon A, původně Pavilon průmyslu a obchodu. Na první pohled zaujme parabolickými železobetonovými oblouky a výraznou centrální rotundou s kupolí. Návrh připravil Josef Kalous, konstrukční řešení významně ovlivnil Jaroslav Valenta.
Právě pavilon A dobře vystihuje charakter celého areálu. Nejde o jedinou stylově jednotnou stavbu, ale o soubor konstruktivistických a funkcionalistických budov, na kterých se podíleli také Bohuslav Fuchs, Emil Králík, Vladislav Chroust, Jiří Kroha, Bohumír Čermák a další architekti. Při procházce proto stojí za to sledovat nejen jednotlivé pavilony, ale také jejich vzájemné uspořádání, průhledy, zeleň a velkorysou kompozici prostoru.
Živá památka, ne architektonický skanzen
Označení funkcionalistická památka je v případě brněnského výstaviště potřeba chápat s určitou přesností. Památkově chráněn není jeden homogenní objekt, ale soubor historických staveb a dalších prvků. Patří k nim pavilon A s rotundou, pavilon města Brna, pavilon Morava, pavilon Brněnských výstavních trhů s vyhlídkovou věží, pavilony C, H a Z, hlavní vstup, bývalé kino s kavárnou, vzorový rodinný dům, nástupiště dráhy i sady Výstaviště.
Areál přitom není zakonzervovanou památkou. Historické budovy dál slouží výstavám, konferencím a dalším programům, takže jejich interiéry nejsou běžně přístupné jako v klasickém muzeu. Možnost prohlídky se obvykle odvíjí od konkrétní akce. Nejlepší je proto spojit architektonické poznávání s návštěvou veletrhu nebo jiné události.
Od průmyslových veletrhů k pavilonu Z
Po druhé světové válce prošel areál rozsáhlou obnovou a v 50. letech se znovu stal důležitým centrem průmyslových prezentací. V roce 1959 se zde uskutečnil první Mezinárodní strojírenský veletrh. Právě tato tradice pomohla upevnit pověst Brna jako veletržního města a dodnes patří k nejvýraznějším kapitolám historie výstaviště.
Výraznou poválečnou vrstvu představuje pavilon Z, vybudovaný v letech 1958 až 1959 podle návrhu kolektivu vedeného Ferdinandem Ledererem. Kruhová budova má průměr přibližně 120 metrů, kupole rozpětí přes 90 metrů a světlou výšku kolem 42 metrů. Svými rozměry i konstrukcí působí monumentálně a připomíná, že architektonická historie výstaviště neskončila s první republikou.
Areál pro veletrhy, koncerty i sport
Dnešní Výstaviště Brno spravované společností Veletrhy Brno kombinuje historické pavilony s moderními halami. Celková čistá výstavní plocha činí přibližně 130 000 metrů čtverečních. Moderní pavilon P, otevřený v roce 2009, nabízí přes 10 000 metrů čtverečních výstavní plochy. Areál má 14 pavilonů a 19 konferenčních sálů.
Program proto dávno netvoří jen tradiční veletrhy. Konají se zde kongresy, konference, firemní setkání, koncerty, sportovní akce i významná politická jednání. Mezi stálice patří Mezinárodní strojírenský veletrh, který navazuje na tradici zahájenou v roce 1959. V kalendáři se objevují také tematické akce, například Caravaning Brno nebo MINERÁLY BRNO; konkrétní termíny a podmínky návštěvy se však v jednotlivých letech mění.
Bauerův zámeček a cesta do Pisárek
Do širšího příběhu výstaviště patří také Bauerův zámeček na jeho okraji. Souvisí s původním vlastníkem pozemků Viktorem Bauerem a dnes připomíná historii zámečku i samotného areálu. Nachází se v něm mimo jiné Loosův sál.
Pro samostatnou architektonickou procházku je zajímavé zaměřit se na pavilon A s rotundou, historickou vyhlídkovou věž u pavilonu G, pavilon Z, hlavní vstupní část, parkovou kompozici a Bauerův zámeček. Výstaviště leží na adrese Výstaviště 405/1 v Brně-Pisárkách. Při akcích se sem lze dostat tramvají číslo 1, trolejbusy 25, 26 a 37, autobusem 52 nebo linkami 44 a 84. Protože se režim vstupů, parkování i přístupnost pavilonů mění podle programu, vyplatí se před cestou ověřit aktuální kalendář.