Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Věže.
U žandovského náměstí a hřbitova stojí kostel, jehož věž poznamenal požár v roce 1975. Obnova probíhala po etapách a v roce 2025 se na ni vrátila barokní báň. Stavba tak znovu připomíná podobu, o kterou přišla před půlstoletím.
Kostel svatého Bartoloměje v Pecce spojuje barokní fresky Václava Kramolína s neobvyklou křížovou cestou, kterou tvoří čtrnáct kamenných reliéfů na vnějších zdech. V jeho okolí se navíc připomíná osud Josefa Štemberka, rodáka z městyse a lidického faráře.
Na první pohled je to kostel na návrší u návsi, ale jeho románské jádro skrývá neobvyklý čtvercový půdorys a výrazný portál s rostlinnými i zvířecími motivy. Stavba v Záboří nad Labem proměňovala svou podobu po staletí a dodnes vybízí k otázce, jak její nejstarší část původně vypadala.
Prašná věž Mihulka na Pražském hradě propojuje pozdně středověké opevnění s dějinami ochrany českých panovníků a prezidentů. Její obnovená expozice Muzea Hradní stráže představila i motocykl BMW K75, který doprovázel státní návštěvy za prezidenta Václava Havla. Věž je nyní z technických důvodů uzavřena.
Kostel Zvěstování Panny Marie v Kolovči prošel cestou od gotického založení přes požár a barokní obnovu až po rozšíření v 19. století. Jeho hudební dědictví připomínají varhany spojované s rokem 1777 a trojice zvonů, jejichž přesné údaje je třeba brát s opatrností.
Kostel sv. Šimona a Judy v Bystřici stojí na místě s doloženou středověkou farní tradicí, jeho dnešní podoba však souvisí také s barokní obnovou. Za pozornost stojí nejen samotná stavba, ale i chráněný areál s márnicí, ohradní zdí a stopou někdejšího hřbitova.
V Janovicích nad Úhlavou se po někdejším vodním hradě nedochovala výrazná silueta ani čitelné nádvoří. Jeho příběh ale prozrazují zbytky opevnění, terénní stopy i stavby někdejšího předhradí. Zajímavý je také osud hradního jádra, které se proměnilo v hřbitov.
Kostel sv. Bartoloměje ve Frýdlantu nad Ostravicí není jen barokní dominantou u náměstí. Jeho interiér i okolí připomínají také místní hutě: najdete tu litinový náhrobek, kříž odlitý ve frýdlantských železárnách i příběhy lidí spojených s městem.
Na severní straně historického náměstí v Jemnici se potkávají gotické stavební prvky, renesanční přestavba i barokní výzdoba. Kostel sv. Stanislava stojí za návštěvu také kvůli štíhlé věži: pokud se ji podaří navštívit po domluvě, čeká na jejím ochozu výhled do kraje.
V lese u Podbořanského Rohozce se dochovaly nenápadné pozůstatky hradu, který kdysi střežil nejen své obyvatele, ale i hospodářské zázemí v údolí Doláneckého potoka. Křečov dnes láká hlavně ty, kdo dokážou v terénu číst stopy příkopů, zástavby i zaniklého podhradí.
Na Hlavním náměstí v Krnově stojí radnice, jejíž věž měří 52 metrů a jejíž hodiny jsou starší než samotná budova. Novorenesanční stavba se secesními prvky vznikla na počátku 20. století; její příběh připomíná architektonickou soutěž, zaniklou renesanční radnici i proměnu městského centra.
Na Paříkově náměstí v Třebenicích se potkávají vrstvy historie, které vznikaly po několik staletí. Dominantní kostel Narození Panny Marie doplňuje mariánský sloup z roku 1705, jehož vznik je spojený s místní mecenáškou Dorotou Marázkovou.