Na jižní straně náměstí Svobody v Brtnici se nad okolní zástavbou zvedá radnice s renesančním atikovým štítem a cimbuřím. Její průčelí působí na první pohled jako dobře čitelná tvář historického města. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že budova není jedinou stavební vrstvou: pod renesanční podobou se skrývají starší parcely, pozdější opravy i stopy někdejších každodenních provozů.
Radnice na místě starších domů
Stavba stojí na levém břehu říčky Brtnice a je součástí městské památkové zóny. Přesný počátek radnice není jistý. Památkový katalog klade její vznik patrně kolem roku 1550, a to na starších základech; archeologická encyklopedie naproti tomu uvádí první přímou písemnou zmínku o radnici až z roku 1585. Jisté je, že dnešní budova zaujímá místo dvou středověkých parcel.
To, co návštěvník vidí z náměstí, je především renesanční průčelí s atikou a cimbuřím. Dochovala se také renesanční okenní ostění, portálky v průjezdu a některé klenuté prostory. V přízemí lze nalézt valené klenby s lunetami. Tyto detaily dávají stavbě osobitý charakter, aniž by zakrývaly, že její podoba vznikala postupně.
Beraní hlava, věžička a soudní kámen
V průjezdu zaujme kamenný portál zdobený reliéfem beraní hlavy. Nad budovou dnes stojí menší věžička se zvonkem zvaným Robotníček. Původní renesanční věž se podle památkového katalogu patrně snesla někdy po roce 1760, a tak současná silueta není přesnou kopií někdejšího zakončení radnice.
U pravé stojky hlavního vchodu je kruhový zbytek, který místní výklad označuje jako soudní kámen. Podle této tradice na něm odsouzený stával při vyslechnutí rozsudku. Jde o zajímavý detail, který vybízí k zastavení, jeho někdejší funkci je však vhodné popisovat právě jako místní historické podání.
Požár a nálezy pod podlahou
Radnice zažila také ničivé události a opakované opravy. Podle archeologické encyklopedie vyhořela při požáru města v noci 3. srpna 1657. Oprava střechy je doložena v letech 1778–1779 a další zásahy následovaly v letech 1781, 1783, 1790 a 1793. I bez podrobného výkladu jednotlivých stavebních etap je z těchto údajů patrné, jak často bylo třeba městskou budovu obnovovat.
Novější kapitolu přinesl archeologický průzkum spojený s rekonstrukcí v roce 2003. V místnosti někdejšího výčepu archeologové odkryli zeď, která původně tvořila obvodovou stěnu domu stojícího na místě předcházejícím radnici. Nalezli také propálenou mazanici. Ta vedla k úvaze, že by zde mohl být doložen starší dům s dřevohliněnou konstrukcí; jde však o hypotézu, nikoli o jisté určení původní stavby.
Od hospody k městskému úřadu
Budova nebyla po staletí pouze správním centrem. Do roku 1910 v ní fungovala hospoda, v roce 1957 byla v přízemí zřízena veřejná prádelna a od roku 1967 sloužilo patro jako obřadní síň. Rozsáhlé úpravy z let 2004–2005 navrhl architekt Ladislav Kuba. Proměny využití tak doplňují architektonický příběh o běžný život obyvatel Brtnice.
Radnici najdete na adrese náměstí Svobody 379. Průčelí si lze prohlédnout z náměstí; přístup do historických prostor se může řídit provozem městského úřadu. Před návštěvou interiéru je proto vhodné ověřit aktuální možnosti přímo u města. I při krátké zastávce venku však stojí za to podívat se na ostění, cimbuří a drobnou věžičku — právě v těchto detailech se brtnická minulost čte nejlépe.