Středověký Bystřec nezmizel beze stopy. V Rakoveckém údolí u Jedovnic lze sledovat půdorysy jeho usedlostí a představit si, jak vesnice vypadala ještě předtím, než ji překryla proměněná krajina. Archeologové tu odhalili nejen rozvržení domů, ale také pozůstatky požáru, který osadu postihl na počátku 15. století.
Ves rozložená podél potoka
Bystřec ležel na terasách po obou stranách potoka Rakovce. Jeho půdorys odpovídal dvouřadé lesní lánové vsi: usedlosti se řadily podél údolí a navazovala na ně pole, jejichž stopy archeologové rozpoznali v okolí. Dnešní les tak skrývá někdejší kulturní krajinu, v níž se vedle obytných a hospodářských staveb rozprostíraly obdělávané pozemky.
Archeologické nálezy kladou vznik vsi do poloviny 13. století, do období kolonizace, kdy se osidlovaly i dříve řídce využívané oblasti. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1349 a uvádí název Merhlinslag. Výzkum odkryl půdorys celé osady; odborný přehled počítá s 19 usedlostmi.
Rozdílné domy, rozdílné možnosti
Jednotlivá hospodářství nebyla stejná. Archeologové v nich zjistili různý počet komor – od dvou až po osm. Rozdíly naznačují, že obyvatelé neměli stejné majetkové zázemí. I v malé středověké vsi se tedy vedle sebe nacházela skromnější hospodářství i usedlosti s rozsáhlejším zázemím.
Stavby měly různé podoby. Výzkum doložil kůlové a srubové konstrukce, kamenné komory či sýpky i lehké dřevěné přístřešky. Takové nálezy pomáhají skládat obraz osady jako živého hospodářského prostoru, ne pouze jako řady domů. Zjištěné předměty, včetně těch z organických materiálů, přidávají další střípky k poznání běžného života někdejších obyvatel.
Požár jako nechtěné svědectví
Právě násilný konec Bystřece přispěl k tomu, že se jeho podoba zachovala tak čitelně. Odborný přehled řadí zánik vsi do první čtvrtiny 15. století a jako bezprostřední příčinu uvádí vypálení. Požárové vrstvy a souvislosti mezi nálezy umožňují archeologům sledovat, jak osada zanikla, a rekonstruovat její podobu v závěru existence.
V některých podáních se objevuje konkrétní rok 1401, přesné datum ani okolnosti zničení však není vhodné považovat za nesporně doložené. Podstatné je, že archeologické stopy ukazují na požár a konec v první čtvrtině 15. století. Díky tomu lze uvažovat o náhlém přerušení života vsi, aniž bychom z dostupných dokladů vyvozovali více, než skutečně říkají.
Od archeologického výzkumu k dnešní krajině
Systematický výzkum začal v roce 1975. Podíleli se na něm archeologové Vladimír Nekuda a Ludvík Belcredi a navazoval také na širší zájem o zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny, spojený s prací Ervína Černého. Výzkumníci dokázali rekonstruovat nejen parcelaci vsi, ale i její vazbu na okolní plužiny, tedy pozemky, které k hospodářství patřily.
Dnes je Bystřec venkovní archeologickou lokalitou v katastrálním území Jedovnice. V terénu lze sledovat obnovené či vyznačené půdorysy domů a vnímat uspořádání někdejší osady. Nejde o muzeum s běžnou návštěvní adresou; místo je součástí Rakoveckého údolí, které obecní zpravodaj uvádí mezi místními zajímavostmi. Při procházce tu člověk poznává, jak se krajina mění: středověká ves a její pole ustoupily lesu, ale archeologické stopy dovolují jejich někdejší podobu znovu číst.