Zámek v Cebivi na první pohled zaujme půdorysem ve tvaru písmene H. Ještě zajímavější je ale to, co není na fasádách vidět: v jeho zdivu se překrývají různé stavební fáze a barokní podoba, kterou si se zámkem obvykle spojujeme, nebyla podle obecního popisu nikdy dokončena. Cebiv tak nabízí spíš než uhlazenou zámeckou kulisu čitelnou stopu proměn šlechtického sídla.
Od tvrze k zámku
Na místě dnešní budovy stávala tvrz. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1543, její počátky však mohou být starší. Národní památkový ústav připouští, že sídlo mohlo vzniknout už ve 14. století; přesné stáří původní stavby tedy není jisté.
Tvrz po požáru v 17. století zpustla. Podle Národního památkového ústavu ji v roce 1712 nahradila novostavba zámku. Obecní popis ale upozorňuje, že rozsáhlá barokní přestavba zůstala nedokončená a její přesné datování nelze spolehlivě určit. Tyto údaje se nemusí vylučovat: rok 1712 označuje uváděnou novostavbu, zatímco podoba a průběh navazujících úprav zůstávají méně jednoznačné.
Výsledkem je objekt, v němž barokní fasády zakrývají starší jádro i pozůstatky dalších úprav. Východní část stavby obsahuje starší stavební prvky a nedokončené severní křídlo uchovává zbytky renesanční sgrafitové fasády. Právě kombinace rozpracovaných částí a starších detailů dělá ze zámku zajímavý doklad toho, jak se sídla přizpůsobovala době i možnostem svých majitelů.
Detaily, které vyprávějí o stavbě
Mezi výrazné dochované prvky patří zámecká kaple s raně barokními dveřmi a neckovou klenbou. Její historii pomáhá zpřesnit i dendrochronologický rozbor: trám související s klenbou byl podle obecního zpravodaje skácen v letech 1682–1683. Jde o dataci konkrétního dřevěného prvku, nikoli automaticky o přesné datum vzniku celé kaple nebo zámku.
Ve velkém sále se dochovaly zbytky výmalby z roku 1766. Spolu se sgrafity a klenbou vytvářejí drobné stopy, které umožňují představit si různé podoby interiéru napříč staletími. Nejde přitom o jednotlivosti, které by samy vyprávěly celý příběh. Jejich význam spočívá právě v tom, že se objevují v budově s několika stavebními vrstvami.
Od šlechtického sídla k zemědělskému provozu
V novější době zámek sloužil praktickým účelům. Do roku 1998 v něm zemědělský podnik využíval kuchyni a jídelnu. Obec uváděla, že zámek se zemědělským komplexem byl v roce 2005 ještě předmětem restitučního řízení; nyní je objekt v soukromém vlastnictví.
O jeho současném využití ani rozsahu případných oprav nejsou v dostupných podkladech spolehlivé podrobnosti. Nelze proto předpokládat, že je zámek běžně přístupný. Veřejné prohlídky ani návštěvní dobu ověřené informace neuvádějí, a před případnou návštěvou je proto vhodné možnost vstupu předem zjistit. Soukromý objekt není možné navštěvovat bez souhlasu vlastníka.
Zámek uprostřed obce
Budova stojí na mírném návrší ve východní části Cebivi, uprostřed místní zástavby. Její adresa je Cebiv 1. Zámek je součástí zámeckého areálu a lokalita je evidována také jako území s archeologickými nálezy. Pro člověka, který poznává Plzeňský kraj, tak může být zajímavá nejen samotná architektura, ale i možnost číst v jednom objektu přechod od tvrze přes renesanční sídlo k nedokončené barokní rezidenci.