Černý rybník, kterému místní říkají také Porajt, není jen nenápadná vodní plocha v lese. Rekreační zázemí se tu podle obecních materiálů využívá jistě déle než sto let a dochovaly se dokonce fotografie z poloviny 30. let 20. století. Zachycují pláž, vodní sporty i pískovnu, které se tehdy říkalo „moltiště“.
Dnes je rybník vyhledávaným místem pro letní koupání a odpočinek u vody. Zároveň zůstává součástí lesní krajiny na katastru Horní Bělé v Plzeňském kraji. Návštěvu lze spojit s pěším výletem po značených cestách a s poznáváním okolí, které má mnohem složitější minulost, než by se na první pohled zdálo.
Od plovárny k lesní rekreaci
Historické fotografie připomínají dobu, kdy se Černý rybník stal oblíbeným výletním cílem. U vody se lidé koupali, věnovali se vodním sportům a využívali také prostor někdejší pískovny. Rekreační tradice tak není novodobým výmyslem, ale pokračováním více než stoletého využívání zdejšího rybníka.
Současná podoba lokality je neformálnější. Turistické přehledy u rybníka uvádějí dvě pláže, menší sportoviště, parkování a občerstvení. V sezoně může fungovat také kiosek nebo další zázemí. Podmínky se však mohou měnit podle aktuálního provozu, a místo proto není vhodné vnímat jako klasické městské koupaliště s pevně danými službami.
Proč se mu říká Černý rybník a Porajt
Oficiální název Černý rybník souvisí podle místního výkladu s tmavším zbarvením hladiny. Rybník napájí přítok z oblasti Hatí, podmáčených luk a lesních rašelinišť. Právě okolní mokřadní a lesní prostředí pomáhá vysvětlit, proč voda i krajina působí jinak než u rybníků v otevřené zemědělské krajině.
Druhé jméno, Porajt, se spojuje s rajtováním, respektive s plavením koní. Název tak připomíná starší využívání místa a místní paměť, v níž se rekreační historie prolíná s běžným životem v krajině. Dnes toto jméno připomíná především Porajt Pub v blízkosti rybníka.
Rybník, kterým procházely dějiny
Nejpozoruhodnější kapitolu představuje historická hranice. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 vedla hranice mezi Československem a územím odstoupeným nacistickému Německu mimo jiné přímo přes Černý rybník. Později se její průběh změnil tak, že rybník zůstal na území Československa, respektive tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.
Dnes tuto skutečnost v krajině nemusí nic výrazně připomínat. Právě proto je zajímavé vědět, že místo určené ke koupání a odpočinku se na čas ocitlo v prostoru, kde se měnily hranice i politické poměry. Historie tu není vystavena v muzeu, ale je ukrytá přímo v terénu.
Tip na výlet z Horní Bělé
K rybníku vede zelená turistická značka a lokalita je součástí tras využívaných při pěších výletech a pochodech z Horní Bělé. U vody stojí turistický rozcestník a přes přítok vede můstek. Lesní cesty dávají návštěvě klidnější charakter a umožňují spojit koupání s procházkou v okolí.
Podle turistických informací se u rybníka parkuje a koupání bývá bez vstupného. Parkování zdarma uvádí také Porajt Pub na adrese Horní Bělá 53; tato adresa se vztahuje k provozovně, nikoli nutně k celé lokalitě rybníka. Občerstvení u vody může být vítaným doplněním výletu, jeho dostupnost a provozní doba se ale mohou v průběhu roku měnit.
Černý rybník je vhodný pro ty, kdo hledají přírodní a spíše neformální koupání mimo velká koupaliště. Aktuální kvalitu vody není možné automaticky předpokládat na základě samotné existence rekreační tradice, proto je dobré přistupovat k návštěvě s běžnou opatrností. Odměnou je atmosféra lesního rybníka, pláže, možnost krátkého výletu a příběh místa, které bylo kdysi zároveň koupalištěm i bodem na měnící se hranici.