Na první pohled působí jako nenápadná terénní nerovnost. Kdo ale vystoupá na vrch Červenka u Hrazan, může si všimnout soustavy valů a příkopů, které obepínají plochu ve tvaru podkovy či oblého trojúhelníku. Právě tato neobvyklá fortifikace patří k nejzajímavějším místům rozsáhlého archeologického areálu Hrazany.
Červenka neleží u stejnojmenné obce na Olomoucku. Nachází se v katastru Radíče na Příbramsku, severovýchodně od Hrazan. Vrch vysoký přibližně 377 metrů stojí na úzké ostrožně mezi Vltavou, potokem Mastníkem a dalším vodním tokem. Poloha sama napovídá, proč mohl být pro obyvatele v minulosti cenný: nabízela přirozenou ochranu i kontrolu nad přístupem do krajiny.
Červenka jako součást hrazanského oppida
Vrch je součástí širšího areálu hrazanského oppida, který zahrnuje také vrch Doubí a sedlo v okolí usedlosti Hrádnice. Keltské oppidum se zde začalo budovat patrně kolem poloviny 2. století před naším letopočtem. Opevněný prostor se postupně rozšířil zhruba z 30 na 39 hektarů.
Na Července se nacházelo předhradí a terasové plošiny zpevněné kamennými zídkami. Výzkumy v celém areálu odhalily stopy dvorců, zemědělského zázemí i řemeslné výroby. Keltové zde zpracovávali železo, věnovali se kovářství a pracovali také s barevnými kovy. Hrazanské oppidum navíc leželo u důležité vltavské vodní cesty, která spojovala Čechy s oblastí Podunají.
Tajemné valy nemají jediný výklad
Nejpozoruhodnější část Červenky však může pocházet až z mladšího období. Valy a příkopy obklopují podkovovitou plochu, kterou jiné popisy připodobňují k nepravidelnému oblému trojúhelníku. Nejde tedy o pravidelný geometrický útvar, ale o fortifikaci přizpůsobenou tvaru ostrožny a terénu.
Co přesně chránila, není jisté. Jedna z možností počítá se středověkou tvrzí, která měla na vrcholu Červenky vzniknout ve vrcholném středověku. Jiný výklad spojuje opevnění s nedalekým hradem Ostromeč. Mohlo jít o jeho jižní předsunuté postavení, které chránilo přístupovou šíji a umožňovalo sledovat okolí. Objevuje se také úvaha, že valy mohly souviset s obléháním hradu.
Žádná z těchto interpretací však není definitivně potvrzena. K objektu chybějí písemné zprávy a na místě se nedochovalo zdivo, které by jeho účel jednoznačně objasnilo. Právě nejistota dává Července její zvláštní atmosféru. Návštěvník zde nevidí hotovou stavbu, ale čte historii z tvaru svahů, příkopů a teras.
Výhledová ostrožna nad řekou
Strategická poloha je patrná i dnes. Na sever od Červenky vedla úzká šíje směrem k Ostromeči, takže opevnění mohlo kontrolovat přístup k hradu. Zároveň nabízelo výhled do okolní krajiny a k vodním tokům, které ostrožnu přirozeně vymezují.
V širším okolí se nacházejí také pozůstatky samotného Ostromeče. Středověký hrad stával na severním konci ostrožny, mimo prostor keltského oppida. Červenka tak připomíná, že Hrazany nejsou pouze jednou kapitolou z dějin keltského osídlení. Na stejném místě se v průběhu staletí střídaly různé podoby využití krajiny a opevnění.
Jak Červenku navštívit
Nejvhodnějším výchozím místem je Hrazany, které jsou administrativně částí Radíče. K areálu vedou turistické trasy a naučné prvky, k Července lze pokračovat po žluté značce směrem k vyhlídce opata Zavorala a dále k Ostromeči.
Lokalita je volně přístupná, je však třeba počítat s tím, že jde především o terénní archeologické pozůstatky. Část cesty vede mimo zpevněné komunikace a trasa není vhodná pro kočárky ani bezbariérový pohyb. Na místě se hodí pevná obuv a dostatek času, aby si člověk mohl prohlédnout nejen valy, ale i samotnou konfiguraci ostrožny.
Pro doplnění návštěvy může posloužit Muzeum Špýchar v Prostřední Lhotě, které představuje nálezy a širší souvislosti hrazanského oppida. Aktuální dostupnost muzea i stav značení je vhodné před cestou ověřit.