Vladislavský sál Pražského hradu se od 19. do 28. září 2026 promění v místo, kde se potká česká panovnická tradice s příběhem habsburské éry. Výstava České korunovační klenoty – Habsburkové 500 nabídne návštěvníkům mimořádně soustředěný pohled na nejcennější symboly české státnosti. Veřejnosti bude přístupná zdarma, její kapacitu však omezí bezpečnostní režim a počet návštěvníků, které lze každý den vpustit do historických prostor.
Od Ferdinanda I. k návratu do Prahy
Podtitul výstavy odkazuje k roku 1526, kdy na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský. Právě jeho nástup se stal začátkem dlouhé etapy, během níž byly české země součástí habsburské monarchie. Výstava ale nebude vyprávět jen politické dějiny. Zaměří se také na samotné klenoty, jejich proměny a cesty v čase.
Návštěvníci uvidí Svatováclavskou korunu, královské žezlo a královské jablko. Tyto insignie byly po určitou dobu uloženy na Karlštejně, za třicetileté války se dostaly do Vídně a do Prahy se trvale vrátily roku 1791. Právě návrat klenotů připomíná, že nejde pouze o drahocenné předměty, ale o symboly, jejichž osud byl úzce spojen s dějinami země.
Insignie, roucho a sedm klíčů
Součástí výstavy bude také korunovační roucho z roku 1653. Zatímco koruna, žezlo a jablko jsou uloženy v Korunní komoře katedrály svatého Víta, roucho je chráněno v klimatizovaném depozitáři Sbírek Pražského hradu. Společně tak vytvoří celek, který návštěvník při běžné prohlídce Hradu obvykle neuvidí.
Zajímavý příběh mají královské žezlo a jablko. V roce 1533 si je nechal zhotovit Ferdinand I. u augsburského zlatníka Hanse Hallera. Původně sloužily jako osobní panovnické insignie, později však nahradily starší gotické žezlo a jablko. Výstavu doplní také historické klíče strážců korunního archivu a klenotů, portréty panovníků a dobová vyobrazení.
Tradice sedmi klíčů se pojí právě s návratem klenotů z Vídně. Korunní komoru i schránku s insigniemi chrání sedm zámků a k jejich otevření se musí sejít sedm držitelů klíčů. Patří mezi ně prezident republiky, předseda vlády, předsedové obou komor Parlamentu, pražský arcibiskup, zástupce Metropolitní kapituly u svatého Víta a pražský primátor. Ochrana klenotů tak symbolicky spojuje stát, církev i hlavní město.
Výstava v prostoru králů a rytířů
Vladislavský sál není jen velkolepou kulisou. Vznikl při pozdně gotické přestavbě Starého královského paláce za Vladislava Jagellonského. Architekt Benedikt Ried v jeho podobě propojil pozdní gotiku s nastupující renesancí a vytvořil prostor, který po staletí sloužil královské reprezentaci.
Konaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje i trhy s uměleckým a luxusním zbožím. Dnes se ve Vladislavském sále odehrávají například slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky. Výstava korunovačních klenotů proto využije místo, které samo patří k nejvýraznějším svědkům českých dějin. Architektonické řešení expozice připravil tým studia Olgoj Chorchoj pod vedením Michala Froňka a Jana Němečka.
Co vědět před návštěvou
Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září 2026, každý den od 9 do 17 hodin. Vstupné se neplatí. Klenoty budou slavnostně vyzvednuty z Korunní komory 14. září; dny od 15. do 18. září jsou vyhrazeny pouze předem registrovaným školním skupinám.
Vstupní trasa vede z Hradčanského náměstí brankou do Jižních zahrad, dále přes Býčí schodiště na III. nádvoří a do Starého královského paláce. Před Vladislavským sálem návštěvníci projdou bezpečnostní kontrolou včetně rámu a rentgenové kontroly zavazadel. Větší zavazadla je proto lepší nechat jinde, k dispozici bude šatna. Fotografování je povoleno bez blesku.
Výstava má omezenou denní kapacitu. Po jejím naplnění může být vstup do Jižních zahrad uzavřen i několik hodin před koncem otevírací doby, proto není vhodné návštěvu odkládat na pozdní odpoledne. Kočárky se do Vladislavského sálu nepouštějí a čekací zóna není bezbariérová. Samotný sál je podle pořadatele bezbariérový; návštěvníci na vozíku s průkazem ZTP nebo ZTP/P se mají dostavit přímo ze III. nádvoří.