Největší předností Dašovského mlýna není jen jeho stáří, ale především míra zachování. V budově na Dašovském potoce zůstala kompletní technologie válcového mlýna z roku 1911, části ještě staršího zařízení a také řada předmětů, které připomínají život mlynářské rodiny. Návštěva tak není pouze prohlídkou starých strojů – je cestou do prostředí, kde se zpracovávalo obilí, bydlelo, hospodařilo a po generace předávalo řemeslo.
Od středověké tradice k válcovému mlýnu
Dašovský mlýn stojí pod hrází Panského rybníka v osadě Dašov, která správně náleží ke Štěměchům. Rodinná tradice klade jeho vznik až do doby Karla IV., tedy do druhé poloviny 14. století. Jde však o ústní podání; nejstarší písemné doklady spojované s mlýny u Štěměch pocházejí z roku 1386 a konkrétní zmínka o Dašovském mlýně se objevuje před rokem 1536, kdy je uváděn mlynář Jakub.
Vývoj stavby připomínají i její konstrukční detaily. Dřevěné stropní trámy mlýnice byly dendrochronologicky datovány do roku 1722, barokní dubová mlýnská hranice do roku 1761. Tyto prvky dávají návštěvníkovi možnost vnímat historii přímo v materiálu stavby, nikoli jen prostřednictvím popisků.
V roce 1911 byl provoz přestavěn na válcový mlýn. Při prohlídce lze sledovat, jak obilí procházelo jednotlivými částmi zařízení a jak se postupně oddělovala mouka od dalších částí zrna. Vedle válcové technologie se dochovaly také části staršího obyčejného českého složení z poloviny 18. století. Právě srovnání obou způsobů ukazuje, jak se mlynářství proměňovalo s nástupem modernější techniky.
Muzeum, které vzniklo z rodinné paměti
Soukromé Muzeum mlynářství a venkovského života bylo otevřeno v roce 2011. Jeho základ tvoří nejen stroje a vybavení mlýna, ale také několik tisíc předmětů z domácnosti a okolního venkovského prostředí. Podle dostupných údajů jich přibližně 99 procent pochází přímo z mlýna nebo prošlo rukama zdejších mlynářů.
Za muzeem stojí dlouhodobé pátrání současné majitelky Marty Mastné. V archivech hledá informace o Dašovu, mlýně i jednotlivých rodinách, které s ním byly spojeny. Její rodinné kořeny v osadě sahají nejméně do roku 1701. Výsledkem tohoto úsilí je také Kronika Dašowská, zachycující dějiny Dašova, Štěměch, obou dašovských mlýnů i rodokmeny několika mlynářských rodů.
Od mlýnice k prababiččině skříni
Expozice nezůstává u velkých dřevěných a kovových strojů. Ukazuje také nádobí, hračky, domácí vybavení a další drobnosti, díky nimž se technická historie propojuje s každodenností. Pozornost přitahuje dochované vybavení secesní lékárny doktora Karla Hobzy, výrazné postavy novodobých dějin mlýna.
Novější část nazvaná Z prababiččiny skříně představuje historický oděv po předcích Marty Mastné. K vidění jsou například secesní živůtky, sukně, svatební oděvní součásti a dobové fotografie. Taková expozice připomíná, že život ve mlýně netvořila jen práce s obilím. Patřily k němu také rodinné slavnosti, péče o domácnost, oblékání a předměty, které se běžně nepovažovaly za hodné uchování – dokud se po desetiletích nestaly cenným svědectvím o minulosti.
Vodní kolo dostává nový život
Součástí příběhu mlýna je i snaha obnovit jeho původní vodní princip. Mlýnské kolo na horní vodu bylo obnoveno a uvedeno do provozu v roce 2012. Později ho poškodilo počasí a dlouhodobé přerušení přívodu vody, proto se přistoupilo k další obnově. Podle novějších informací projektu bylo nové kolo spuštěno v červenci 2026. Aktuální možnost vidět ho v chodu je vhodné ověřit před návštěvou.
Prohlídka trvá přibližně hodinu a probíhá s komentovaným výkladem o historii Dašova, technologii zpracování obilí i mlynářských rodinách. Expozice jsou rozmístěny ve čtyřech podlažích, mezi nimiž se stoupá po strmějších schodech. Objekt proto není bezbariérový a není vhodný pro osoby se zhoršenou pohyblivostí.
Muzeum je zpravidla přístupné celoročně po předchozí telefonické dohodě na čísle +420 606 788 244. Uváděna je také adresa Štěměchy 32, 675 27 Předín, respektive Dašov. Protože se návštěvní režim i vstupné mohou měnit, vyplatí se vše předem ověřit u provozovatele. Výlet lze spojit s procházkou okolní lesní krajinou nebo návštěvou rozhledny Mařenka. Dašovský mlýn tak nabízí setkání s technikou i místem, kde se dějiny stále čtou z trámů, strojů a rodinných památek.