Mohutné valy na návrší u Kozojed připomínají, že Dřevíč nebyl jen nenápadným bodem v krajině. Opevněná plocha zaujímá přibližně 11 až 12 hektarů a její tvar připomíná protáhlý trojúhelník. Na severní a východní straně se dochovaly valy z opukového kamene a hlíny, místy zdvojené. Na některých místech dosahují výšky tří až šesti metrů.
Lokalita leží zhruba kilometr jihovýchodně od Kozojed ve Středočeském kraji. Kromě opevnění zde archeologové rozpoznali také pozůstatky bran. Při pohledu na terén si lze představit, jak hradba vymezovala prostor na návrší a jak jeho přírodní svahy pomáhaly chránit přístup. Dřevíč je významným archeologickým územím, jehož příběh se však neomezuje na jediné období.
Od pravěkých stop k ranému středověku
Nálezy dokládají osídlení v několika etapách. Mezi nejstarší patří stopy z mladší doby bronzové, spojované mimo jiné s knovízskou kulturou. Na lokalitě jsou doloženy také nálezy bylanské kultury a pozdější osídlení od raného po vrcholný středověk. Dřevíč tak nebyl jen krátkodobým útočištěm: lidé se na návrší vraceli v různých dobách a z různých důvodů.
Význam hradiště v raném středověku připomíná Kosmova kronika, která Dřevíč spojuje s událostmi roku 1002 a popisuje jej jako velmi pevný hrad. Odborníci v něm spatřují pravděpodobné přemyslovské správní centrum. To ale neznamená, že by místo plnilo stejnou funkci po celou dobu svého osídlení. Archeologický výzkum byl navíc dosud omezený, a některé otázky proto zůstávají otevřené.
Mince a ozdoby ukazují na vzdálené kontakty
Mezi nálezy z Dřevíče patří pozlacená kování, bronzové kování staromaďarské provenience, bronzové záušnice i relikviářový křížek. Zaujmou také mince, mezi nimi byzantský solidus a bavorské denáry. Takové předměty naznačují, že se na hradiště dostávaly věci a vlivy z různých oblastí. Samy o sobě však neříkají, jak přesně zdejší kontakty fungovaly ani jak rozsáhlý byl místní obchod.
Zvláštní pozornost vzbudil olověný amulet nalezený při průzkumu v roce 2014. Nese vyrytý latinský text a odborná studie jej řadí do středověkého kontextu. V českém prostředí pro něj tehdy nebyla známa srovnatelná analogie. I tento drobný předmět připomíná, že archeologický příběh Dřevíče zdaleka nemusí být uzavřený.
Novější odborné zpracování z roku 2024 se zaměřilo na soubor 38 jednotlivě nalezených raně středověkých mincí a jejich zlomků z 10. až 12. století. Zabývá se také obchodními závažími. Autoři nálezy zasazují do proměn hospodářského a politického postavení hradiště. Jde o další střípek, který pomáhá lépe chápat jeho význam, nikoli o jednoduchý důkaz, že Dřevíč byl po celou dobu obchodním centrem.
Kaple na místě staršího příběhu
Na ploše hradiště stojí barokní kaple svatého Václava. Odborné výklady ji spojují se starší sakrální stavbou z 11. století, její přesná poloha a podoba jsou však formulovány jako předpoklad. Dnešní kaple tak nabízí viditelnou spojku mezi pozdější náboženskou historií místa a dobou, kdy se Dřevíč řadil k důležitým raně středověkým centrům.
Pro návštěvníka je Dřevíč především místem, kde lze číst minulost přímo v krajině: v rozsahu návrší, průběhu valů i přírodních svazích. Lokalita leží přibližně kilometr od Kozojed, konkrétní návštěvní hodiny ani oficiálně vyznačená trasa však nejsou ověřeny. Před cestou je proto vhodné zjistit aktuální možnosti přístupu a při pohybu v terénu respektovat archeologické území.