Dva hrady stejného jména, ale na různých místech. Starý Žeberk stál na vrchu Jezerka, Nový Žeberk vznikl později na Zámeckém vrchu u Pyšné. Jejich příběh ukazuje, že středověké sídlo nebylo jen otázkou obrany a prestiže: záleželo také na tom, jak snadno se k němu dalo dostat. Zatímco Starý Žeberk dnes připomínají jen velmi drobné stopy, u Nového lze v terénu rozeznat pozůstatky paláce i opevnění.
Starší hrad na odlehlém vrchu
Starý Žeberk ležel na Jezerce v katastru Jezeří, které dnes spadá pod obec Horní Jiřetín. O jeho počátcích nemáme zcela jistý obraz. Odborné popisy kladou vznik hradu do poloviny 13. století a lokalitu spojují se zprávou o Albertu ze Seeberku z roku 1277. Nejstarší písemné zmínky jsou však kusé a jejich výklad komplikuje skutečnost, že v okolí existovaly dva hrady podobného jména.
Jistější než přesný okamžik založení je důvod, proč mohl hrad časem ztratit svůj význam: poloha na vrchu Jezerka byla obtížně přístupná. Na místě dnes návštěvník nenajde výrazné zdi ani snadno čitelný půdorys. Je to lokalita, kde se minulost odkrývá spíš pozorným sledováním terénu než pohledem na zachovalou zříceninu.
Nový Žeberk měl být pohodlnější
Pravděpodobně v první polovině 14. století vznikl na Zámeckém vrchu u Pyšné Nový Žeberk. Jeho poloha měla nahradit hůře dostupný starší hrad. Hlavní obytnou i obrannou stavbou byl palác, kolem něhož se rozvíjelo opevnění. Ani tento hrad se však nedochoval jako celek. V lesním terénu zůstaly části paláce a hradeb, příkop vytesaný do skály a další příkopy s valy.
Právě terénní pozůstatky dávají Novému Žeberku zvláštní půvab. Návštěva není klasickou prohlídkou zříceniny, při níž se prochází mezi vysokými zdmi. Spíš jde o skládání obrazu hradu z náznaků: kde vedla obrana, jak prostor chránil příkop a kde stával palác. Archeologický popis navíc upozorňuje na nedokončené vnější opevnění. I neúplnost tak patří k tomu, co lze na místě číst.
Oba hrady v písemných pramenech
Roku 1327 se oba Žeberky uvádějí jako majetek pánů z Bergova. V roce 1383 je Ota z Bergova prodal společně s panstvím Těmovi z Koldic. Poté už se v písemnostech oba hrady nerozlišují. U Starého Žeberku se v souvislosti s rokem 1383 připomíná pouze hora Starý Žeberk, což podporuje předpoklad, že hrad byl do té doby nebo přibližně v té době opuštěn.
Do stejného roku spadá první dochovaná zpráva o Pyšné, která patřila k panství Nového Žeberka. Název obce, který používáme dnes, se začal užívat až roku 1952. Hradní příběh tak není oddělený od okolních sídel: vypovídá také o krajině, v níž se měnily hranice panství i názvy míst.
Dvě lokality, dvě různé návštěvy
Starý a Nový Žeberk je potřeba vnímat jako dvě samostatná místa, nikoli jako jeden hradní areál. Nový Žeberk je spojován s Pyšnou a obcí Vysoká Pec, zatímco Starý leží v katastru Jezeří pod Horním Jiřetínem. Z jednoho místa proto nelze očekávat pohled na oba hrady. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální značení tras a přístupové podmínky, protože jde o lesní lokality bez jednoznačné poštovní adresy.
Pro zájemce o historii Krušných hor jsou Žeberky zajímavé právě tím, že ukazují proměnu sídla v krajině. Na Starém hradě zůstává jen nepatrná připomínka, na Novém lze lépe sledovat podobu opevněného areálu. Dohromady nabízejí méně okázalý, ale pozoruhodný výlet do doby, kdy se šlechtické centrum přesouvalo za praktičtější polohou.