Na okraji Češnovic se vedle sebe potkávají dvě drobné sakrální památky z velmi rozdílných dob. Kamenná boží muka jsou tradičně datována do let 1480–1500, zatímco kaple Nejsvětějšího Srdce Páně vznikla až v 19. století. Jejich blízkost nabízí neobvyklé srovnání: na jediném místě lze sledovat, jak se během staletí proměňovala podoba staveb spojených s vírou.
Kaple postavená před cestou do Ameriky
Novogotickou kapli nechal roku 1865 vystavět sedlák Jakub Koupal z Pašic čp. 12. Podle dochovaných údajů ji budoval před odchodem do Ameriky. Jeho záměr však narazil na důležitou překážku: o stavbě nepožádal církevní úřady o povolení. Po dokončení proto kaple zůstala prázdná a nevysvěcená.
K vysvěcení a zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Páně došlo až v roce 1888, tedy po více než dvou desetiletích. Příběh stavby tak není jen dějinami architektury, ale i připomínkou toho, že samotné dokončení sakrální budovy ještě neznamenalo, že mohla začít sloužit svému účelu.
Kaple má obdélný půdorys a je orientována k západu. Její pseudogotická podoba mohla být inspirována přestavbou zámku Hluboká. Památkovou ochranu získala v roce 1958. Nejde tedy o rozsáhlý kostel, ale o stavbu, která v místním prostředí působí výrazně právě svou podobou a nezvyklým sousedstvím se staršími božími mukami.
Boží muka s prázdnou nikou
Kamenná sloupková boží muka bývají označována také jako muka Piety. Jejich vznik klade češnovická kronika do let 1480 až 1500 a spojuje je s kamenickou hutí v okolí Lhenic. Jde o tradičně uváděné datování, nikoli o přesně doložený rok stavby. I s touto výhradou patří k nejstarším drobným památkám v okolí.
V mělké nice býval umístěn malovaný obraz Piety na plechu, který se nedochoval. Na vrcholu památky zůstal kamenný křížek. Právě prázdná nika vybízí k představě původní podoby, ale zároveň připomíná, že část výzdoby se v průběhu času ztratila. Boží muka jsou chráněna jako památka od 3. května 1958.
Obnova, která hledala původní barvu
Kaple prošla obnovou v roce 2018. Průzkum jednotlivých vrstev omítky pomohl určit nejstarší doloženou barevnost fasády, k níž se při opravě vrátili. Součástí prací byla také opatření proti vzlínající vlhkosti a na vrchol stavby byla osazena replika dřevěného kříže.
Archivní podklady zachycovaly také ozdobné kuželky na nárožích kaple. Při této etapě obnovy se však na místo nevrátily. Obnova tak ukazuje, že péče o památku není vždy prostým návratem ke všemu, co se v minulosti objevilo: podobu stavby pomáhají skládat dohromady průzkumy i historické doklady.
Krátké zastavení u silnice
Obě památky stojí vedle sebe u silnice I/20, poblíž odbočky na Netolice. Češnovice jsou místní částí obce Pištín, která kapli vlastní a zajišťuje její správu. Boží muka jsou podle turistických informací volně přístupná; u kaple není vhodné předpokládat, že je běžně možné vstoupit dovnitř.
Místo leží těsně u frekventované komunikace, na rozhraní silnice a pole, proto je při zastavení na místě namístě opatrnost. I krátká návštěva však nabídne zajímavý pohled na dvě rozdílné vrstvy místní historie: pozdně gotický sloupek s někdejší Pietou a kapli, která na své vysvěcení čekala až do konce 19. století.