Úspěch se často tváří jako cíl, ke kterému stačí přidat ještě trochu úsilí. Inscenace Směj se, pořád se směj! tuto představu obrací naruby: vedle ambicí a tlaku na výkon staví přípravu slovenských halušek a ptá se, kolik toho člověk dokáže nést, než začne ztrácet síly. Komorní taneční večer míří do Skleněnky, prostoru v pražské Jatka78.
Výkon, který se nedá donekonečna stupňovat
Téma vyhoření tu není podané jako vzdálený problém, který se týká jen několika výjimečných případů. Inscenace se dotýká známého pocitu, že člověk musí být stále aktivní, usměvavý a připravený podat další výkon. Už její název připomíná tlak na pozitivní náladu – jako by i únava měla být překonána s úsměvem.
Na scéně se potkávají dva tanečníci, Paulina Šmatláková a Michal Heriban. Jejich prostřednictvím se otázka osobních hranic překládá do pohybu a obrazů. Nejde jen o to, co člověk zvládne fyzicky, ale také jak dlouho může pokračovat, když od sebe očekává stále víc. Humor přitom téma odlehčuje, aniž by ho zjednodušoval.
Halušky jako protiváha ambicím
Neobvyklým protějškem řečí o úspěchu a vyčerpání je příprava halušek. Jídlo přináší do inscenace konkrétní, každodenní rovinu a slovenský kulturní odkaz. Vedle velkých představ o kariéře a výkonu stojí činnost, kterou si lze spojit s časem, péčí a obyčejným životem. Právě tento kontrast dává tématu osobitý rámec.
Halušky tu nejsou návodem, jak se vyhnout únavě, ani hotovou odpovědí na složitou otázku. Fungují spíš jako nečekaný způsob, jak se na tlak současnosti podívat z jiné strany. Taneční a multimediální podoba umožňuje pracovat s nadsázkou i s obrazy, které se nedají převést na jednoduché poučení. Divák si může sám hledat, kde se v představení potkává humor s nepříjemně povědomou zkušeností.
Komorní inscenace v industriálním prostředí
Směj se, pořád se směj! vytvořila Jana Burkiewiczová, která připravila scénář, režii i choreografii. Na výtvarné podobě spolupracoval scénograf a kostýmní výtvarník Marek Cpin, světelný design připravila Pavla Beranová, projekce Terézia Halamová a hudbu Jiří Konvalinka. Jednotlivé složky tak doplňují taneční situace o světlo, obraz a zvuk.
Uváděným místem je Skleněnka v Jatka78, kulturním prostoru v halách Holešovické tržnice. Industriální zázemí dodává komorní inscenaci odlišný kontext než tradiční divadelní sál a zve k setkání s představením v jednom z pražských kulturních míst, která využívají prostory někdejšího tržního areálu.
Co vědět před návštěvou
Představení trvá přibližně 60 minut a je doporučeno divákům od 12 let. Pracuje s češtinou, slovenštinou a angličtinou. Premiéra se konala 31. března 2026; v dostupných informacích se další uvedení objevuje na úterý 13. dubna 2027 ve 20 hodin, termín je však vhodné před cestou ověřit u pořadatele. Jatka78 sídlí na adrese Bubenské nábřeží 306/13 v Praze 7.
Inscenace může oslovit ty, kdo hledají současné divadlo na pomezí tance a multimediální tvorby, ale také diváky, které zajímá, jak se umění vyrovnává s každodenním tlakem na výkon. Halušky a humor tu otevírají otázku, kterou si lze odnést i mimo Skleněnku: kdy je čas přestat se nutit do dalšího úsměvu a přiznat si, že už toho bylo dost.