Haná se tu nepředstavuje jen jako název kraje, ale jako svět každodenních činností, oděvů a domácností. V expozici Ztracená tvář Hané v Kojetíně se návštěvník setká s kroji, keramikou, hodinami i nábytkem, který pomáhá představit si podobu hanácké jizby. Právě spojení běžných předmětů s oděvem a lidovými řemesly dává výstavě její osobitý rozměr.
Od jizby k polím
Expozice pracuje s předměty ze sbírek kojetínského muzea, které se vztahují k městu, Hané a životu předků. V jedné části zaujme původní hanácký nábytek uspořádaný do improvizované jizby. Nejde přitom jen o jednotlivé kusy vybavení: společně vytvářejí představu domácího prostředí a ukazují, jakou roli měly věci, které dnes často vnímáme jako dekorativní nebo sběratelské.
Vedle nábytku jsou k vidění obrázky malované na skle, keramika, porcelán i hodiny. K obrazu života mimo domácnost přispívá zemědělské nářadí a předměty spojené s lidovými řemesly. Sbírka tak návštěvníka vede od interiéru k práci a zručnosti, na nichž se místní způsob života také zakládal. Součástí expozice jsou rovněž originály obrazů Marie Gardavské, které přidávají pohledu na region výtvarnou rovinu.
Kroj pro práci i slavnost
Výraznou část tvoří hanácké kroje a jejich součástky. Krojované figury představují pracovní i sváteční oděv a ukazují také rozdíly mezi starší a mladší generací. Návštěvník tak může sledovat, že tradiční oděv nebyl jedinou neměnnou podobou, ale souvisel s příležitostí i věkem člověka.
Právě oděv pomáhá přiblížit lidovou kulturu konkrétněji než samotné pojmenování regionu. Jednotlivé části kroje, jejich uspořádání i odlišnost slavnostního a pracovního oblečení vybízejí k pozornému prohlížení. Ztracená tvář Hané tak nabízí nejen pohled na hotové krojované figury, ale také možnost vnímat kroj jako součást každodenního života a místních zvyků.
Poděkování Hanácké besedě
Expozice byla otevřena během Kojetínských hodů v roce 2013. Vznikla jako dárek a poděkování národopisnému souboru Hanácká beseda Kojetín, který tehdy připomínal pětaosmdesát let činnosti. Toto číslo se vztahuje k době otevření výstavy, nikoli k současnému výročí souboru. Za sbírkovými předměty je tak také příběh lidí, kteří místní tradice předávají dál.
Další souvislost s kojetínským národopisem představuje Jan Vražina (1950–2012). Muzeum získalo v roce 2014 z jeho pozůstalosti soubory krojů, části oděvu, hanácké opasky a náčrty výšivek. Tehdejší informace počítala s jejich zařazením do stálé expozice po renovaci; nelze však z ní určit, které z těchto předmětů jsou vystavené dnes. I tento příběh připomíná, že podoba muzejních sbírek vzniká díky dlouhodobému zájmu sběratelů a místních znalců.
Kde expozici najít
Ztracená tvář Hané se nachází v zadní části budovy Vzdělávacího a informačního centra Kojetín na Masarykově náměstí 8. MěKS Kojetín ji uvádí jako celoročně otevřenou; v kalendáři pro rok 2026 je zaznamenána od ledna do prosince. Konkrétní provozní režim se může měnit, proto je před návštěvou vhodné ověřit si jej u MěKS na telefonních číslech 581 202 202 nebo 774 001 403. Expozice je příjemnou zastávkou pro ty, kdo chtějí poznat Hanou prostřednictvím věcí, oděvů a místní paměti, nikoli jen z mapy.