Hořovický Cibulový jarmark začal jako nápad, který měl možná trochu recesistický nádech. Když místní zahrádkáři při návštěvě Výmaru v říjnu 1988 poznali tamní cibulové slavnosti, pozvali své německé přátele na podobnou akci do Hořovic. Město přitom nebylo tradiční cibulářskou oblastí. Pozvání se však proměnilo ve skutečnost a 12. října 1989 se uskutečnil první ročník.
Od té doby se jarmark stal pevnou součástí podzimního kalendáře města. Za jeho dlouhou životností stojí především místní organizace Českého zahrádkářského svazu, která se stará o zahrádkářský základ celé slavnosti. Hořovice tak ukazují, že regionální tradice nemusí vyrůstat jen z dávné místní produkce. Někdy vznikne z přátelství, nadšení a ochoty přenést zajímavý zvyk jinam.
Cibulový cop jako poznávací znamení
Nejvýraznějším symbolem jarmarku jsou cibulové copy. Zahrádkáři se techniku jejich vázání naučili právě ve Výmaru, česká podoba se ale od německé liší zdobením suchými květy. Výsledkem není jen praktický způsob, jak cibuli uchovat, ale také dekorace, která si snadno najde místo v kuchyni nebo na podzimně vyzdobené chalupě.
Za každým copem je ruční práce a zkušenost, která se předává mezi generacemi. Členky místní zahrádkářské organizace jich podle oficiálních materiálů připravují každoročně více než 2 000. V různých letech se objevují i odlišné počty, jisté však je, že nejde o několik ukázkových kusů, ale o tisíce ručně vytvořených výrobků.
Také samotná cibule připomíná, že jarmark je především hořovickou tradicí, nikoli nutně přehlídkou výpěstků z bezprostředního okolí. Český zahrádkářský svaz uvádí, že cibule se pro akci dováží z Račetic na Chomutovsku, kde se pro hořovické zahrádkáře speciálně pěstuje. Místní je tedy především příběh, zpracování a slavnost kolem ní.
Tržiště, výstava i městská slavnost
Jarmark se tradičně koná na začátku října, kdy centrum Hořovic ožívá stánky a návštěvníky. Aktuální materiály hovoří o více než 200 prodejních místech, starší údaje uvádějí i vyšší počet. Nabídka sahá od cibule, ovoce a zeleniny přes regionální produkty a domácí výrobky až po tradiční řemesla, zahradnické potřeby, suvenýry a občerstvení.
Zahrádkářský charakter doplňují výstavy ovoce, zeleniny, léčivých rostlin, citrusů nebo hub. Své místo zde mívají také včelaři. K podzimní atmosféře patří burčák a víno, hudební vystoupení, dechové orchestry, country kapely, heligonkáři, mažoretky i pouťové atrakce. Jarmark proto není určen jen pěstitelům. Pro jedny je příležitostí nakoupit zásoby a dekorace, pro jiné jednodenním výletem s hudbou, jídlem a procházkou po městě.
Konkrétní program pro rok 2026 zatím pořadatelé nezveřejnili. Potvrzený je termín pátku 2. a soboty 3. října 2026. Oficiální web uvádí páteční program od 16 do 22 hodin a sobotní od 8 do 18 hodin; před cestou je vhodné ověřit aktuální informace, protože podrobnosti i časový rozsah se mohou změnit.
Tradice s výmarskými kořeny
Příběh jarmarku je zajímavý také jako připomínka zahrádkářských kontaktů mezi Čechy a Němci. Hořovické zahrádkáře s Výmaru spojovaly zájezdy, družební návštěvy a společný zájem o pěstování. Právě tamní slavnost se stala inspirací pro hořovickou akci. Později se na jarmarku objevily také kontakty s německým Gau-Algesheimem, známým vinařskou tradicí.
Na starších fotografiích a vzpomínkách se objevuje rovněž velký cibulový cop zavěšovaný na štítě historického domu ve Valdecké ulici, dnešního Domu zahrádkářů. Jeho uváděné rozměry a hmotnost je však lepší chápat jako údaj vztahující se ke konkrétní starší instalaci, nikoli jako pravidelný současný rekord.
Co spojit s návštěvou Hořovic
Jarmark se odehrává především v centru města, v prostoru Palackého náměstí a přilehlých ulicích. Samotná návštěva je podle pořadatelských informací zdarma, vlastní ceny mají stánky, parkování, atrakce a případné placené programy. Pro rok 2026 se uvádí parkování v Pražské ulici za denní poplatek; dopravní omezení a přesné rozmístění stánků je vhodné sledovat podle aktuálních pokynů pořadatelů.
Podzimní výlet lze rozšířit o návštěvu Starého zámku, městských expozic nebo státního zámku Hořovice. Ten nabízí okruhy věnované životu na panském sídle a novému zámku. Hořovice jsou zároveň jednou ze vstupních bran do Brd a Podbrdska, takže po jarmarku může přijít na řadu kratší procházka nebo výletní trasa. Právě spojení živé městské slavnosti s památkami a krajinou dává Cibulovému jarmarku smysl i pro návštěvníky, kteří do Hořovic nepřijíždějí pouze nakupovat cibuli.