Hrubý Rohozec není zámkem jediné historické tváře. Jeho dnešní podoba je výsledkem několika staletí, během nichž se původní hrad nad Jizerou měnil podle potřeb i vkusu svých majitelů. Na skalní ostrožně u Turnova tak vedle sebe potkáte pozdní gotiku, renesanční přestavbu, barokní kapli i empírové úpravy z 19. století.
Právě tato proměnlivost dává návštěvě zvláštní půvab. Hrubý Rohozec nepůsobí jako kulisa vytvořená v jediném období, ale jako skutečné sídlo, v němž se vrstvily dějiny. A zatímco vnější architektura vypráví příběh stavebního vývoje, interiéry přibližují každodennost posledních šlechtických obyvatel.
Od hradu pánů z Rohozce k renesančnímu sídlu
Předchůdcem zámku byl raně gotický hrad, vybudovaný po roce 1300 na skalnatém místě nad řekou Jizerou. Za jeho pravděpodobného zakladatele je považován Havel z rodu Markvarticů. Podle sídla pak jeho rod užíval přízvisko „z Rohozce“.
Ve 14. a 15. století se v držení hradu vystřídali páni z Turgova, páni z Michalovic a Krajířové z Krajku. Za Konráda Krajíře z Krajku prošel hrad na počátku 16. století přestavbou, která z něj vytvořila pohodlnější pozdně gotické sídlo. Později, od poloviny 16. století, připadl Vartenberkům. Ti jej po roce 1600 nechali proměnit v renesanční zámek.
Po konfiskaci majetku Vartenberků po bitvě na Bílé hoře získal Hrubý Rohozec v roce 1623 Albrecht z Valdštejna. Už o pět let později jej koupil Mikuláš Des Fours. Jeho potomci pak zámek drželi jako rodové sídlo až do konfiskace v roce 1945. Od roku 1831 se rod uváděl jako Des Fours Walderode.
Kaple, knihovny a pokoje posledních obyvatel
Prohlídka dnes neukazuje pouze reprezentativní sály. Snaží se zámek přiblížit tak, jak mohl vypadat ve 30. letech 20. století, kdy zde žil předposlední majitel Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode s manželkou Gabrielou Karolínou a syny Maxmiliánem a Ludvíkem.
Základní okruh vede prvním patrem. Návštěvník projde schodištěm ke kapli, předkaplí a sakristií, nahlédne do kaple Nejsvětější Trojice a pokračuje do knihoven, jídelny, zeleného salonu a hraběcího apartmá. Nechybí pracovna, lovecký salon ani ložnice. Právě kombinace osobních prostor a reprezentačních místností pomáhá představit zámek jako obývaný domov, nikoli jen jako soubor historických sálů.
Barokní a rokokové vybavení se dochovalo především v zámecké kapli. Výrazná je také jídelna s výmalbou v duchu romantické gotiky, připomínající rytířský sál. Pokoje druhého patra zase představují dekorativní svět druhého rokoka. Výběrový okruh zavádí do soukromých apartmá, dětské herny a ložnice, pokojů guvernantky a pokojské, modrého salonu nebo biliárového pokoje.
Zámecký areál pokračuje za hlavní budovou
Hrubý Rohozec stojí za návštěvu i tehdy, když si chcete od prohlídkových místností na chvíli odpočinout. Zámek obklopuje nevelký anglický park se vzácnými dřevinami, mezi nimiž vyniká platan javorolistý. Najdete tu také sochy světců z 18. a 19. století.
Nejromantičtějším místem parku je umělá jeskyně, takzvaná grotta, vybudovaná nad skalním srázem. Z jejího vyhlídkového místa se otevírá pohled do údolí Jizery a směrem k Turnovu. Park je veřejnosti přístupný bez průvodce a jeho návštěvu lze spojit s procházkou podél řeky.
Historický areál je širší než samotný zámek. Patřil k němu také hospodářský dvůr s bývalým pivovarem, sýpkou, stodolami, úřednickými domy a dalšími hospodářskými budovami. Ve středověkém sklepení se připomíná starší vývoj místa a archeologické nálezy ukazují, že ostrožna má význam i pro poznání minulosti regionu.
Výlet pro milovníky historie i rodiny
Rodiny s dětmi mohou využít zkrácenou interaktivní prohlídku zaměřenou na knihovny, jídelnu a dětské pokoje. Pro nejmladší návštěvníky je určena přibližně dětem od čtyř do deseti let a obvykle vyžaduje předchozí rezervaci.
Hrubý Rohozec se navíc dobře hodí jako součást celodenního výletu. Leží na trase mezi Turnovem a Dolánkami, nedaleko Dlaskova statku i dalších cest Českým rájem. Aktuální nabídka prohlídek a otevírací doba se během sezony mění, proto je vhodné ověřit je před cestou u správy zámku.
Současnost památky přináší také otázky kolem její další budoucnosti. Národní památkový ústav jedná s restituentkou Johannou Kammerlander o osudu objektu a mobiliáře. Výsledek těchto jednání zatím není uzavřený, jisté však je, že Hrubý Rohozec zůstává významným místem Turnovska: památkou, kde lze během jediné návštěvy sledovat proměnu středověkého hradu v aristokratické sídlo i nahlédnout do života jeho posledních obyvatel.